Článek
Zkuste si to představit. Hrajete semifinále nejslavnějšího antukového turnaje světa, a právě máte svůj čtvrtý mečbol. To vše po třech hodinách a 18 minutách boje. Míč z rakety vaší soupeřky letí za základní čáru a vy víte, že jste se postupem do finále zapsala do historie českého tenisu. Navždy. A pak z umpiru sleze hlavní rozhodčí Pierre Bacchi a ukáže vám, že míč nebyl v autu.
Nechápete, nerozumíte. Čárový hlásil aut, vy jste stáli od míčku pár centimetrů a naprosto jasně jste viděli, jak se žlutá koule obtiskla zcela viditelně za základní čáru. A najednou je všechno pryč? Kdo by se divil, kdyby Barboře Krejčíkové v ten moment ruply nervy a s rozhodčím se do krve pohádala, aby následně naprosto rozhozená prohrála zápas?
Že byla česká hrdinka v právu, prokázala následně i televizní grafika, na které diváci mohli na rozdíl od fanoušků na stadionu jasně vidět, jak míček skutečně doplachtil až za základní čáru.
Konečně i reakce celé řady tenisových legend o tom vypovídají jasně. "Můj bože," psal na sociálních sítích například legendární německý tenista Michael Stich v reakci na nevídaný moment. "Brutální chyba," přidal se i trojnásobný grandslamový šampion Andy Murray.
Představit si na místě brněnské rodačky jakoukoliv jinou tenistku včetně těch největších světových es, asi by se to v takovém klidu neobešlo. Krejčíková bez větších emocí ve hře pokračovala, aby za pár desítek sekund vyhrála zápas podruhé a postoupila do finále.
A její reakce na totální zkrat sudího po zápase? „Co můžu dělat? Umpirový rozhodčí viděl míč jako dobrý a já s tím nic nezmůžu. Nemůžu nikomu zavolat, nemůžu změnit jeho rozhodnutí."
Ano, Bára má naprostou pravdu, ale grácie, s jakou celý moment ustála a jak sama sebe nepřipravila o šanci na výhru, přesahuje schopnosti celé řady tenisových es současnosti.
Co však z celé věci plyne? Především to, že názor, že na antuce není potřeba Jestřábí oko, protože míčky zanechávají na povrchu stopy, je zcela mimo. Ten jediný moment ze středečního večera ukázal, že tato technologie musí bezpodmínečně být i zde stejně tak, jako je na zbývajících třech grandslamech. Argument, že je celá technologie drahá, tady v žádném případě nemůže obstát.
I když se kurt poměrně často zametá, zvlášť u základní čáry je velmi rychle celá řada otisků nejen od míčků, ale i od bot samotných tenistů a rozpoznat, zda mezi míčkem a lajnou je nějaká mezera, nebo ne, není často v lidských silách. Vůbec se nedá vyloučit, že hlavní rozhodčí si stopu balónku v daný moment prostě spletl a ukazoval na tu, která sice opravdu byla na čáře, ale pocházela z některé z předchozích výměn.
Velikou radost z postupu české tenistky tak může mít právě umpirový francouzský sudí Pierre Bacchi. On by byl totiž jednoznačně hlavním viníkem toho, že vzal Barboře Krejčíkové životní možnost zahrát si o grandslamový titul. A že to bylo samozřejmě v nejlepší víře ve správný verdikt, na tom vůbec nic nemění.
Takže dámy a pánové z ITF (Mezinárodní tenisová federace), je čas na změny, a to okamžitě. Zavedení Jestřábího oka na French Open je naprosto nezbytné a musí nastat co nejdříve. Čtvrteční zápas Barbory Krejčíkové je toho jasným důkazem.