Článek
Ostatně právě tam začala růst animozita mezi dvěma velkými hráči v českém sportovním prostředí, Českým olympijským výborem reprezentovaným Kejvalem a Českou unií sportu v čele s Miroslavem Janstou. Aspoň tak situaci popisuje současný šéf ČOV.
V kauze údajných manipulací s dotacemi Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy pro sport čelí stíhání mj. ČUS a Jansta, který opakovaně vytýkal ČOV, že se přidal k trestnímu oznámení jako poškozený, ač mu žádná škoda nevznikla. Kejval tvrdí, že výboru šlo jen o možnost nahlédnout do spisů.
Od té doby počet výtek směřujících ze Strahova (sídlo ČUS) na Vinohrady (centrála ČOV) narůstal, zvlášť s blížícími se volbami: diskriminační stanovy, autoritářský styl řízení, rostoucí náklady na sekretariát ČOV, zvaní státních úředníků na vrcholné akce včetně olympiád a spoustu dalších nešvarů.
Kejval zvolil v předvolebním boji defenzivnější taktiku, palbu ostřejších slov se snažil neopětovat. Řadu z výtek svých oponentů se snažil uspokojivě vysvětlit. Jiné argumenty jako stanovy zděděné po svých předchůdcích, na nichž se má pracovat už dva roky, ale těžko mohou u jeho kritiků uspět.
V reálu jde ale především o boj o moc. A mezi ČOV a ČUS je řada třecích ploch, k jejichž eliminaci nepřispěl ani vznik Národní sportovní agentury.
Český olympijský výbor pod Kejvalovým vedením výrazně rozšířil spektrum svých činností, což je trnem v oku kritiků jeho rozpínavosti. Podle nich by se měl dle svého původního poslání soustředit jen na přípravu a zajištění účasti sportovců na olympijských hrách.
Milan Hnilička, předseda Národní sportovní agentury, na jednání s Miroslavem Janstou, šéfem ČUS.
ČOV ale chystá projekty pro děti ze škol i ze znevýhodněných rodin, nákladné olympijské festivaly, které mají velký úspěch i na půdě Mezinárodního olympijského výboru, a úspěšně podchytil mladou generaci prostřednictvím sociálních sítích. Spíše konzervativnější funkcionáři ale nevidí ve vynaložených prostředcích na marketing patřičný efekt pro své svazy.
Přestřelky výroků a tiskových zpráv před volbami probíhají zejména na ose dvou vlivných střešních organizací. Za ČUS důsledně vystupuje ve směrem k ČOV místopředseda Marek Hájek, nikoliv Jansta či generální sekretář Jan Boháč, kteří figurují v kauze státních dotací.
Odvahu vyzvat Kejvala na souboj o post předsedy ČOV ale sebral muž, který v oficiálních strukturách ČUS nefiguruje, byť minimálně názorově si je s čelnými představiteli unie hodně blízký. Filipa Neussera znali ještě před rokem převážně jen sportovní insideři a fanoušci pozemního hokeje, teď se snaží otřást pozicí muže, jenž byl zvolen do Mezinárodního olympijského výboru, ale doma počet jeho kritiků narůstá.
Filip Neusser volá po nutnosti změn v Českém olympijském výboru.
Kejval stále zůstává ve volbě favoritem, ale Neusser už může slavit první nepřímé vítězství. Poté, co kritizoval způsob volby bez pléna a podobnou výzvu na ČOV adresovalo sedmnáct zástupců sportovních organizací, byla skutečně předběžným opatřením soudu zrušena, byť důvodem dle výkladu ČOV nebyl formát volby, ale výběr kandidátů. Každopádně se tak projevila nejednoznačnost kritizovaných stanov, které umožňují různé výklady.
A tak se střet o pět kruhů opět protáhne. A je zjevné, že nepůjde ani tolik o souboj vizí, jako zákulisní bitvy a přetahované právníků. Pro řadové fanoušky značně nepřehledná situace, z níž ale takřka jistě zůstane pachuť, že si sportovní prostředí v ničem nezadá s vrcholnou politikou se všemi jejími praktikami.
| Jako sportovní redaktor deníku Právo působí Michal Osoba od roku 2002, specializuje se na atletiku, lyžování, biatlon, kanoistiku, florbal, judo a plážový volejbal. Je spoluautorem knihy 120 let české atletiky. |
