Článek
Kdyby proti nim stála Plzeň či Slavia, tak je největší domácí konkurenti na hřišti rozčtvrtí zaživa. S výkonem, jaký Sparta v Novém Sadu předvedla, zcela jistě.
Jenže další výsledková ostuda už vzhledem k vývoji posledních let pomalu přestává být překvapením.
Ještě na jaře 2016 přitom mužstvo pod vedením kouče Ščasného postoupilo až do čtvrtfinále Evropské ligy. Vyrovnalo se s odchodem nadstandardního obránce Kadeřábka, pořád však mělo ve svém středu reprezentanty v nejlepším věku Dočkala či Krejčího, mazáky Lafatu s Matějovským, vedle nichž naskočil mladý odchovanec Juliš a cestu domů našel třeba Frýdek.
Kdyby tehdy Sparta udržela tým pohromadě a doplnila ho jedním, dvěma nadprůměrnými hráči z domácí ligy, jak Ščasný požadoval, byla na české scéně těžko k poražení a měla reálnou naději, že by se každý rok dál mohla pokoušet o návrat do Ligy mistrů.
Nestalo se. O rok později ještě Sparta znovu hrála jarní vyřazovací část EL, byla však o další opory chudší. V závěru sezóny tým zkonsolidoval kouč Rada, který pro doplnění mužstva znovu požadoval především hráče z české ligy.
Ani na jeho plány nedošlo. Loni v létě Sparta nastoupila cestu internacionalizace s početným realizačním týmem z Itálie a nevídaně nákladnou investicí do celé jedenáctky zahraničních posil. Chce se stát jakousi českou Basilejí, která se díky legionářům etablovala v Lize mistrů.
Jenže od té doby Sparta chřadne a nemá výsledky. Když předloni v březnu slavně postoupila přes Lazio do čtvrtfinále EL, měla při odvetě v Římě v základní sestavě jediného cizince, Costu. Ve čtvrtek zbyli při výbuchu v Novém Sadu naopak v základu už jen dva Češi, Frýdek a Kulhánek. Celkově se tam Letenští prezentovali jako bezduchý soubor, který nějaká snaha o návrat na evropské pozice vůbec nevzrušuje.
Řada trenérů z konkurenčních českých klubů dávno dospěla ke zjištění, že slepá víra v cizince se míjí účinkem, protože náročnou českou ligu navzdory svým technickým přednostem těžko zvládají a potřebují delší aklimatizaci.
Křetínského Sparta si dál razí cestu hlavou proti zdi a o české hráče projevuje v přestupních termínech jen okrajový zájem.
Výsledkem je, že padá stále níž, v minulé sezóně skončila v lize až pátá. Spasitelem se nestane ani trenér Hapal, který byl hned v poledne po návratu ze Srbska odvolán. Nový kouč se hledá, na lavičku se dočasně vrací ředitel Ščasný.
Mnohem zásadnější je však samotný zběsilý internacionální projekt, který evidentně nefunguje. Oč rozumnější a pro fanoušky sympatičtější by byla třeba snaha o český Ajax, který zhodnocuje talenty ze své akademie, doplňuje je jen nadprůměrnými cizinci, a ještě má výsledky.
Vedení Sparty zatím nehodlá přiznat, že jde slepou uličkou. Pokud tak učiní a bude se chtít vrátit do rozumné české reality, narazí samozřejmě na obrovský problém. Co s armádou cizinců, kteří se v kádru hromadí a jež je pak velmi složité udat jinam?
Sparta sama sebe zavlekla do bludného kruhu. Zajímavé bude sledovat, kdy si to přizná. Jedno je však evidentní. Její cizinecká legie netvoří jednolité mužstvo, jež by mělo potřebného týmového ducha.
Bez něj přijdou jen další krachy a pády.
