Článek
„Po šesti letech jsem byl ve studiu České televize, jako host při pohárovém utkání Sparty s Lyonem. Mám na francouzský tým hezké vzpomínky z působení v Liberci, právě na Letné jsme Olympique před téměř dvaceti lety porazili čtyři jedna. Byl jsem zvědavý, jak vyzní srovnání Sparty a klubu z Ligue 1, která patří mezi pět nejlepších soutěží v Evropě.
Podle nejmenovaného českého média běží Sparta do Evropy. Prý ukázala, že se může měřit s elitními celky. Co k tomu říct? Utkání se dá popsat ze dvou úhlů. První pohled, hladivý: padlo sedm gólů, Sparty dala tři, zápas byl zajímavý, Haraslín podal výborný výkon. V určitých fázích Sparta soupeře přehrála.
Sparťané se radují z gólu proti Lyonu.
Druhý pohled začnu otázkami. Kam české kluby chtějí patřit? Chtějí do Ligy mistrů, naplnit stadiony, být v koeficientech výš? Kdysi jsem vytvořil prezentaci s názvem Praktické vytváření vytyčených cílů. Prvním bodem je analýza. Čím je důraznější, podrobnější, náročnější, tvrdší k sobě samému, tím má klub větší možnost se odpíchnout. Pokud je schopný a ochotný sebereflexe a nazvat si věci pravými jmény, tím klub (to není sebemrskačství) si vytvoří daleko lepší výchozí pozici k tomu, aby dosáhl cílů.
Jestliže se napsalo, že se Sparta může rovnat s týmy kontinentální Evropy, tak já tvrdím, že nemůže. Měl jsem možnost ze studia odejít, stál jsem v hledišti, blízko trávníku. V minulosti jsem pracoval jako skaut. Když jedou skauti sledovat hráče, jejich posledním krokem je, že jdou co nejblíž hřišti. Proč? Televize zkresluje, zpomaluje, dává jiný pohled než když na zápasy koukáte v reálu.
Dám příklad. Díváte se na sjezd v lyžování, říkáte si, to bych dal taky. Pak přijdete pod kopec a zhrozíte se, protože byste ho ani nesešli. V reálu je všechno daleko rychlejší, náročnější. Najednou z toho vyplynou fakta daleko pravdivější, syrovější. V případě Sparty s Lyonem daleko krutější.
Ano, napsalo se, že Sparta dala tři góly a podobně. Ale realita ode mě, od profíka je taková, že se rovnat Evropě prostě nemůže. A to ani náhodou. Bohužel. Pokud říkám rozdíl v kvalitě, myslím tím hru v pokutovém území, zpracování míče, klamání tělem, rychlé vedení míče, zakončení. Tohle byl rozdíl světů.
To samé v defenzivní činnosti. Přistupování k protihráčům, vytvářet na ně tlak, ztěžovat mu situaci, neztrácet orientaci. Být koncentrovaný, co se děje v šestnáctce. Znovu opakuji, byl to rozdíl světů. Sparta vedla zaslouženě od dva góly, ale musím prohlásit: Sparto, tohle bohužel nebylo o tobě, ale o Lyonu. Když zjistil, že prohrává o dvě branky, zapnul. Před zápasem jsem odpověděl na otázku, kdo jsou nejnebezpečnější hráči Lyonu, že ti, co sedí na lavici. Což se potvrdilo. Po přestávce přišel na hřiště Paqueta, nebylo řešit už vůbec co.
Spartě přeju, aby postoupila do Ligy mistrů. Víte, pokud jsem v životě chtěl něco dokázat, v jakékoli činnosti, začal jsem tím, že jsem byl na sebe tvrdý v tom, co jsem neuměl. Chci tím říct jediné: to, co se o Spartě kdesi píše, není klíčové. Zásadní je, co mají v hlavě hráči. Myslím, že sparťanský fanoušek unese pravdu. Chce ji znát. Vidět realitu, fakta. Protože se chce rovnat s největšími kluby. Nalháváním si, jak skvělý produkt děláme, je lhaní si do kapsy. Pokud si tedy sparťané v kabině řekli to samé, co se psalo v novinách, tak potěš pánbůh..."
Josef Csaplár
Josef Csaplár je český fotbalový kouč. Kromě trenérské kariéry působí ve fotbale i jako televizní komentátor a expert. Mezi fanoušky a médii zpopularizoval pojmy jako „Csaplárova past". Jeho největším trenérským úspěchem je zisk mistrovského titulu se Slovanem Liberec, kde působil spolu se zkušeným Ladislavem Škorpilem. Během trenérské kariéry vedl i Slavii, polský Plock, Žižkov, Příbram či třeba Al Ittihad v Emirátech. Pracoval i u reprezentace do 17 let, jeho zatím poslední ligovou štací bylo působení ve Zlíně.
