Článek
Paříž (od našeho zpravodaje) - „Ty lístky jsem kupoval pro manželku, syna a švagrovou už někdy v prosinci. Říkal jsem si, kdybych se náhodou dostal do finále. Přitom jsem tehdy ještě ani nevěděl, jestli vůbec na paralympiádu pojedu,“ přemítal krátce po úspěšném semifinále Suchánek.
Ve středu si zajistil medaili a hlásil, že do semifinále půjde s čistou hlavou. Vědom si svých schopností, že se může měřit i s nejlepšími. Lepší umístění než třetí místo dosud na paralympiádě nezažil a proti nasazené jedničce Lamiraultovi si od prvního setu dokazoval, že má šanci na finále. Svého soka nakonec porazil 3:1. I před zraky první dámy Francie Brigitte Macronové.
South Paris Arena sice hnala domácího borce za lepším výsledkem, ale i Suchánek měl v hledišti slušnou podporu. Obstaral ji menší český kotel, ve kterém se nacházeli rodinní příslušníci. Včetně manželky Míši i syna Jirky. „To je pro mě nejvíc. Tohle už nejspíš nikdy nezažijí, za čtyři roky do Los Angeles je asi nepotáhnu. Věděl jsem, že Fabien bude mít podporu, ale i já ji měl skvělou. To mě táhlo dopředu,“ ocenil obecenstvo 42letý Suchánek.
Poslední zlatou paralympijskou medaili přivezli stolní tenisté v roce 2004 z Atén. Postaral se o ni tým ve složení René Tauš, Michal Štefanů a František Glazar. V singlu zažil ping-pong největší úspěch o čtyři roky dříve v Sydney, odkud přivezli zlato Štefanů, Ivan Karabec a Jolana Matoušková, tehdy ještě pod dívčím jménem Davídková.
Tím výčet zlatých medailí stolních tenistů končí. Suchánek bude mít šanci se k výše zmíněným přidat ve čtvrtek, kdy od 13:00 začne jeho finále proti Polákovi Rafalu Czuperovi. Tomu má co vracet, protože právě na jeho raketě skončil před třemi lety v Tokiu ve čtvrtfinále.
„Odpočinu si, někde si sednu sám, abych vstřebal, co se mi povedlo. Vždyť jsem porazil na paralympiádě světovou jedničku a ještě v jeho domácím prostředí. Teď mám nirvánu a uvidíme, co zítra,“ dodal český stolní tenista.
