Článek
„Trenér mi dovolil čtyři týdny volna a já jsem souhlasil. Myslím ale, že to tak dlouho nevydržím a tak po dvou týdnech si půjdu zaplavat, abych úplně neztratil cit pro vodu,“ řekl Kratochvíl, jenž chce volný čas vyplnit hlavně hraním na počítači či na klavír.
V Paříži hned na úvod ovládl kraulařskou čtyřstovku, na krátké polohovce vybojoval bronz a na znakařské stovce dohmátl jako druhý. Na 100 metrů motýlek mu další medaile unikla o jedinou setinu, na zbývajících dvou tratích skončil pátý.
„Ta zlatá bude prostě vždycky víc, protože to byl můj debut na paralympiádě, byl tam i evropský rekord a skalp (nizozemského favorita Rogiera) Dorsmana o pět vteřin, takže to mělo úplně všechno. To zlato je teď takový můj talisman,“ uvedl Kratochvíl. „Medaile jsou hodně těžké a nevím, jak dlouho to ještě vydržím. Ale je to paráda, mít je všechny tři na krku,“ dodal se smíchem.
Znovu zopakoval, že hry v Paříži pro něj byly životním zážitkem. I přes dlouhé čekání si užil i roli českého vlajkonoše při nedělním závěrečném ceremoniálu. „Jak už jsem několikrát říkal, tak atmosféra v televizi je taková utlumená. Když ale stojíte za blokem v bazénu, to je prostě masakr. A když se naladíte na stejnou vlnu jako fanoušci, kteří tam křičí, tak to je prostě boží. To nejde zažít nikde jinde než na paralympiádě,“ řekl.
Plavec z Tachova se už před třemi lety kvalifikoval na hry v Tokiu, ale nakonec přenechal svoje místo kolegovi Miroslavu Smrčkovi, pro něhož to byla paralympijská derniéra. Kratochvíl věří, že se prosadí i za čtyři roky v Los Angeles.
„Byl bych strašně šťastný, kdybych na příští paralympiádě letošní výsledek alespoň vyrovnal. Je to další výzva, další čtyři roky práce, ale moc se tam těším,“ prohlásil.
