Článek
Jaký byl bronzový závod Běly Hlaváčkové?
Bylo to strašný. Ale líp už to prostě nešlo. Jela jsem nadoraz.
Bronzová medaile je přece úspěch...
Je to nadstavba. Vůbec jsem si nepředstavovala, že to takhle dopadne. Mám úžasnou radost, protože něco takového jsem nečekala ani já, ani můj trenér. Čekala jsem čtvrté místo a hlavně o dost horší čas. Během vylaďovací fáze tréninku jsem stovku plavala o vteřinu pomaleji. Medailově ale splněno určitě nemám. Doufám, že stejně to pojede i zítra. Doufám, že díky bronzové medaili nebudu mít takové nervy.
Co rozhodlo o tom, že jste skončila třetí?
Teresa (Peralesová – 1. místo) i Inbal (Pezarová – 2. místo) plavaly trochu pomaleji. A Olena (Akopjanová – 4. místo) v posledních dvaceti metrech vytuhla víc než já.
Jak jste na tom s kondicí? Nestál vás závod před zítřejší znakovou padesátkou příliš mnoho sil?
Určitě to něco vzalo, ale mám štěstí, že rychle regeneruju a máme dobrého fyzioterapeuta.
Nenakopl vás k výkonu bronzový závod Jana Povýšila?
Vůbec jsem ho neviděla. Byli jsme před závodem zavření a není tam nic vidět, nic slyšet. O jeho medaili jsem se dozvěděla, když jsem doplavala, protože trenér se mnou po celou dobu, co mě veze na start, nesmí promluvit ani slovo. Ale tušila jsem, že to Dědkovi půjde.
Jak se vám ve Vodní kostce závodí?
Je to zajímavá voda, její konzistence nemá obdobu, v ničem podobném jsem neplavala. Vyhovuje těm, kteří zabírají silou. Plavat vysokou frekvencí záběrů, jak plaval třeba Ian Thorpe, se nedá.
