Článek
„O atakování olympijského limitu jsme se s Alfonzem Juckem (manažerem Zlaté tretry) bavili v halové sezoně. Říkali jsme si, že by to tu mohlo být ideální, ale to jsme netušili, že si vyvrtnu kotník. Nebylo to dnes úplně ideální. Teprve se do té techniky po tom vyvrtnutém kotníku dostávám,“ svěřoval se 23letý rodák z Krnova, kterému by ale olympiáda v Paříži neměla uniknout, protože ve světovém pořadí je aktuálně osmnáctý.
Skok do výšky vyhráli stejným zápisem Polák Norbert Kobielski a Američan Shelby McEwen. Oba skočili o čtyři centimetry výše než český atlet. „Neskákalo se moc vysoko, kluci jsou v přípravě na mistrovství Evropy (od 7. do 12. června v Římě), tak se to dá pochopit. I já jsem směrem k šampionátu jistější. Když se do toho kotníku opřu, tak se nic nestane. To je fajn. Dneska jsem si otestoval, že to fakt drží, když do toho dám pořádnou ránu. Jenom to prostě nevyšlo, no. Dal jsem 220, 224 už ne. Samozřejmě, není to jak v hale 230, co si budeme povídat. Ale po technické stránce jsem spokojený,“ říkal nejlepší současný český výškař.
Kotník si poranil v tréninku. „Při té nejobyčejnější věci, kterou cvičím od doby, co dělám atletiku. Normálně jsem vyskočil, dopadl – a vyvrtnutý kotník. Šli jsme odrazy a trošku se to nepovedlo,“ popisoval Štefela.
První myšlenky po zranění nebyly směrem k vrcholům sezony – mistrovství Evropy a olympiádě v Paříži – úplně pozitivní. „Hned mi v hlavě naskočilo ajajaj, konečně sezona, kdy skáču vysoko, mohl jsem bojovat v užším finále na Evropě, a já si to takhle po.eru. Naštěstí kontroly neodhalily nic extra vážného. Mohl jsem trénovat, běhat, dělal jsem odrazy. Ale jen ty na rovince. V oblouku to moc nešlo, a ty jsou nejdůležitější,“ přiblížil.
V Ostravě měl zápolit s italským soupeřem Gianmarcem Tamberim, který ale kvůli zranění do Ostravy nepřicestoval. „Bylo mi to nejprve líto, ale teď ani není, protože kdyby viděl, že skáču dva dvacet, tak nevím, co by říkal. Máme spolu teď docela dobrý vztah, docela mi začíná fandit od doby, co jsem dal dva třicet. Kdyby viděl, že jsem tady dal jen 220, to by se moc netvářil asi,“ smál se Štefela.
Závod v Ostravě nevyhrál, přesto z plochy dlouho nemohl odejít. Nejprve musel rozdat stovky podpisů a udělat nespočet selfíček s dětmi v ochozech Vítkovického stadionu. „Je to tady vždycky úžasné, fanoušci tou atletikou fakt žijou a fandí úplně každému. I kdybych skákal 205 centimetrů, tak se se mnou podle mě budou chtít fotit a podepisovat,“ usmíval se skokan do výšky z vesničky Zátor u Krnova. „Sem jsem jel rovnou z Prahy, ale teď jedu na dva dny domů. Už se těším,“ loučil se s Ostravou.
