Zlatá euforie? Nemyslela jsem na nic, jen byla šťastná, hlásí senzační česká šampionka

Jak se vám parádní úspěch rozležel v hlavě?

Asi ještě chvilku potrvá, než to zpracuju, zatím mi to postupně dochází. Na začátku jsem ten úspěch brala, jako že jsme dovedli do konce naši práci, v níž jsme věřili. Měla jsem radost z výkonu, až pak mi docházelo, na jaké akci se to povedlo. Když jsem postoupila mezi elitní osmičku, brala jsem, že mám základní cíl splněn, ale chtěla jsem ještě olympijskou kvótu, abych o ni nemusela bojovat příští rok. A že se to povedlo, je pro nás fenomenální úspěch.

Co vám proběhlo hlavou po vystřelení posledního šípu?

Věděla jsme, že když trefím žlutou část terče, bude konec. Dostala jsem signál, že můžu střílet, na což máme 20 sekund. Já tam stála asi čtrnáct sekund, potřebovala jsem čas navíc. A když jsem trefila, nemyslela jsem na nic, jen byla šťastná. I proto, že můžu tátovi vrátit všechno, co pro mě udělal, ty společné tréninky… Dorazili za mnou přítel, ségra se svým partnerem, neskutečně mi fandili.

Na stupních jste dostala zlatou medaili i hodinky, hodí se?

Já je nenosím, odstranila jsem i ty chytré, tak možná zase začnu. (úsměv)

Vy jste za zlatem došla neskutečně suverénně, čtvrtfinále, semifinále i finále jste vyhrála 6:0, to se moc často nestává.

To ne. Ale měli jsme jasný plán směrem k tomuto závodu a dobře nachystanou hlavu. Na finálový závod jsem se chystala od čtvrtka, kdy jsem věděla, že jsem mezi elitní osmičkou. Přece jen už mám nějaké zkušenosti, tak jsem si projela všechny závody, co se nepovedly, nebo kde mi chyběl k úspěchu kousek. Teď mi všechno sedlo, byl to takový den, kdy jsem se probudila a věděla, že to bude dobré.

Na olympiádě jste se představila už předloni v Tokiu, kde jste skončila v prvním kole. V čem jste se od té doby nejvíc posunula?

Myslím, že jsem se posunula už jen tou zkušeností z olympiády. Zjistila jsem, že to je super závod, kde ale můžete střílet normálně, nemusíte si na sebe klást dvojnásobný tlak. A jak jsem se častěji dostávala do eliminací, naučila jsem se v nich udržet, což pak dělá medaile. Letos mě nakoply i Evropské hry, kde jsem byla pátá. V první chvíli jsem sice byla smutná, protože semifinále bylo blízko, ale pak jsem si řekla, že můj čas ještě přijde. A přišel.

Jak reagovaly soupeřky? I ony byly překvapené ze jména nové šampionky?

Mám mezi nimi hodně blízkých kamarádek, gratulovaly mi už k elitní osmičce, přály štěstí. Docela koukaly Korejky, ty takový výsledek nečekaly, pro všechny byl šok, že nemají olympijskou kvótu. A v semifinále jsme si všechny přály úspěch, byla tam hezká atmosféra. Před finále jsme si s Alejandrou (Mexičankou Valenciovou) řekly, že už máme medaili, tak si to užijeme.

Pro českou lukostřelbu jste získala první zlato po 84 letech. Když se podíváte na fotky z tehdejší doby, kdy vyhrál František Hadaš, byl to hodně jiný sport?

Rozhodně, to vybavení je úplně nesrovnatelné. Když se podívám na tehdejší vybavení, dnešní lukostřelci by měli co dělat, aby s ním zastříleli kvalitní výsledky.

Na olympiádu v Paříži se teď můžete chystat už s ročním předstihem, dá se už teď k ní směřovat příprava?

Určitě, známe termín i program a ten je na olympiádě specifický, hodně se čeká. Při eliminaci nevíte, který ze tří dnů přijdete na řadu a střílí se už na pódiu, kde se střídáme se soupeři a máme 20 sekund na šíp, což může být náročné ve větrných podmínkách. Takže je důležité vědět, kdy včas odstoupit od té hlavní kondiční přípravy, ale zároveň si budovat svalový cit a upevňovat postoj, což je klíčové. A samozřejmě hlava a cit pro výstřel.

Bude náročné hlavu nachystat na to, že budete střílet jako úřadující mistryně světa?

Vidíte, to mi ani nedochází. Ale určitě se s tím popereme, to je spíš motivace.

V Paříži se bude střílet ve městě, na Invalidovně, těšíte se i na tyto kulisy?

Ohromně. Přijedeme několik dnů před soutěží, prohlédneme si to prostředí. Viděla jsem už fotky, vypadá to krásně.

Vnímáte, že pomáhají vaše úspěchy popularizovat lukostřelbu? Že už ji více lidí vnímá jako sport a nevybaví si jen Robina Hooda?

Ano, ale lukostřelbě se věnuje široké spektrum lidí. Sportovní je specifická, dost lidí láká i ta nesportovní nebo 3D, která simuluje lov. I tím je krásná, kolik má podob.

Čím se teď vy odměníte po životním úspěchu? Dovolenou?

Teď budu tři dny na Vysočině, kde budu mít klid od všeho. Pak pojedu jako trenérka s naším plzeňským oddílem na mistrovství republiky dorostu, poté mě čeká domácí šampionát, finále ligy, mistrovství Evropy v neolympijské terénní lukostřelbě… Ještě není konec, úplné volno přijde až na přelomu září a října, ale už to bude víc v klidu.