Článek
Atmosféru Světových her už okusila. V polské Vratislavi v roce 2017 obsadila 17. místo. „Bylo to fajn. Prohrála jsem sice v prvním kole, ale vyhrála všechny další zápasy v pavouku poražených. Dostala jsem dokonce medaili. Měla jsem z ní radost, jelikož jsem na akci jela jako náhradnice," vybavuje si současná česká jednička.
Tehdy jí nabitý program nedovolil mnoho návštěv dalších sportovišť, tentokrát by toho chtěla v roli fanynky stihnout více. „V Polsku jsme se byli podívat na silovém trojboji. Jeden kluk měl paži, jak moje tři stehna. Byla sranda se s nimi bavit o tak rozdílném sportu," líčí squashistka.
Do dějiště her odlétá v úterý a už o den později se postaví na kurt. „Bude to náročné. Turnaj měl původně začínat ve čtvrtek," krčí raměny "Nedá se nic dělat, výměna letenek do Alabamy by byla příliš drahá," říká 41. hráčka světového žebříčku.
Její úvodní soupeřka, Němka Kateřina Týcová, figuruje o 89. příček níže. „Na první kolo jde o jeden z těžších losů," míní Serme. Za normálních okolností by měla zvítězit, jedna okolnost však mluví proti. „Čtyři měsíce zápasím s tenisovým loktem. V Centru Pohybové Medicíny Pavla Koláře mě dávají do pořádku. Od zdravotního stavu se odvíjejí moje ambice – prostě uvidím," nechce předbíhat, jak na sportovním svátku dopadne.
Účast na Světových hrách může mít pro squash zásadní význam. Už devět odvětví z jejich programu – badminton, baseball, karate, plážový volejbal, ragby, sportovní lezení, surfing, taekwondo a triatlon – se prosadilo mezi olympijské sporty.
„Je těžké udržovat si naději. Už o tom sníme dlouho a nějak se nám to nedaří," není Serme přehnanou optimistkou. „Několik let probíhaly intenzivní kampaně a stejně jsme byli prvním sportem pod čarou, který nevzali. Přijde mi, že se na squash zapomnělo. Lidé se mě často ptají, jak je to možné, a já vlastně nevím," přemítá 31letá reprezentantka.
Uplynulá sezona pro ni byla v mnoha ohledech přelomová. Zazářila třeba na US Open, kde přehrála Nizozemku Milu van der Heijden, a poté dosáhla žebříčkového maxima – 38. místa. V osobním životě také nastala změna. S francouzským manželem se přestěhovala z Paříže do Prahy. „Lucas se učí česky. Má rád naši zemi, kulturu i její historii," vypravuje Serme.
Životní náklady v městě nad Seinou jsou enormní. „V pařížském regionu žije moc lidí, člověk stojí věčně někde v zácpě. Je to tam moc hektické, už nám to stačilo," přesvědčuje. To Praha je prý velká „tak akorát". „Dá se po ní všude chodit pěšky, funguje MHD, v Paříži se pořád stávkovalo," dodává.
V české metropoli jsou squashoví manželé spokojeni. Horší je to snad jen se sparingy. „Je pravda, že tolik kvalitních holek tady nenajdete. Už ale hraji nějakou dobu a přípravu si vedu sama," sděluje Serme, jež se stala členkou SKS Modrý svět. „Trénuje tam Petr Steiner, který je mým sparingem. Před turnaji si dáváme zápasy, což je super," pochvaluje si s tím, že teď je třeba hlavně dát se zdravotně dohromady."Teď se ale soustředím na Světové hry. I když vím, že to bude bolet jako blázen."
