Článek
A čekání na sedmý zářez se pořádně protáhlo. Nakonec se stal Jan Faltejsek součástí tučného zápisu do historie. O prvenství se totiž dělil s Jaroslavem Myškou. A zdá se, že na dálku jede dostih s Váňou. Už mu chybí krůček k tomu, aby se legendě českého jezdectví dorovnal. „Ještě mi ale furt jedno vítězství chybí,“ upozornil.
„Velká pardubická je specifický dostih. Nic se nedá předpokládat dopředu. Nicméně pokud vydrží zdraví a zase potkám dobrého koně, tak se může objevit další šance,“ usmíval se Jan Faltejsek.
„Hned po doběhu mi Jarda pogratuloval k vítězství. Já jsem si ale vůbec nebyl jistý. Měl jsem hlavu dole, protože jsem si myslel, že vyhrál on. Což jsem mu také pověděl. Byl jsem však na rozpacích. Když vám to někdo řekne, tak to tak většinou bývá. Nakonec to dopadlo i pro nás, jak upřesnili celkové výsledky. Je to krásné.“
Takzvaný mrtvý dostih: Velká pardubická má dva vítěze.
„Vyhrát takhle současně. To je něco neuvěřitelného. Už jsme pomalu odjížděli domů, přiznal Faltejsek.
Spolu s manželkou Alžbětou trénuje koně. Vyhrává ale s cizími. Vloni se Sacamirem, letos s Godfreyem ze stáje DS Pegas. A ještě předtím ukázal záda všem soupeřům v sedle Orphee Des Blines, s tou hned třikrát a pak s Charme Lookem a Tzigane Du Berlais.
„Jsem profesionál. Takže pro koně, jejich majitele i trenéry dělám všechno tak, aby se vyhrálo. Samozřejmě více vás to potěší, když vyhrajete se svým domácím koněm. Když ale jede člověk pro někoho jiného, tak chce vyhrát úplně stejně,“ poznamenal Faltejsek.
Trenér spoluvítězného koně Dalibor Török o sobě s oblibou prohlašoval, že je mezi překážkovými trenéry nováčkem a že se stále rozkoukává. Že ho to více táhne k rovinovým dostihům, u kterých strávil celou svou závodnickou kariéru i podstatnou část té trenérské. Už to musím přehodnotit. A už si ani nemusím říkat ani začínající trenér,“ podotkl Török.
Vítězství se rodilo dlouho. Nějakou čtvrthodinu po skončení dostihového magnetu. Také proto, že se jako na potvoru rozbilo zařízení na cílové kameře. „Bylo to nekonečné čekání. Musím vyzvednout výkon obou koní, protože to byl asi nejen pro mě strhující zážitek. Nejsem tak zkušený ve Velké pardubické. Dá se říct, že to je první pardubická, kdy mě doběhl kůň do cíle a hned takhle. Takže jsem z toho nadšený. I když to možná tak nevypadá. Ale už jsem unavený, jak celou sezonu jedeme v zápřahu,“ povídal Török.
„Nicméně na oslavy ještě nějaké síly vydoluji. A budu slavit s týmem, protože se jedná o týmovou záležitost,“ konstatoval potěšeně Dalibor Török.
