Článek
Volby měly být původně loni na podzim, ale tehdy je dvakrát zmařila opatření proti šíření koronaviru. V únoru a květnu, kdy se mělo kvůli epidemii hlasovat parlamentní formou v pražském sídle ČOV, volby zakázalo předběžné opatření Městského soudu v Praze. Ertl a předseda Autoklubu Jan Šťovíček napadli, že nebyli zařazeni na listinu kandidátů do výkonného výboru.
ČOV se proti únorovému verdiktu odvolal a u Vrchního soudu v Praze uspěl. Pak svolal volby na 24. května, kdy ale Městský soud v Praze znovu zasáhl. Šťovíček znovu napadl své vyřazení z kandidátky a zpochybňoval i plánovaný formát. Poukazoval na to, že jiné velké sportovní organizace jako atletický a fotbalový svaz valné hromady uspořádaly nebo se na to v té době chystaly.
ČOV se vrátilo k volebnímu plénu, které sdružilo s plénem nominačním. Předseda Kejval, který je statutárním orgánem ČOV, plénum svolal 26. května dopisem. V té době ale podle Ertla už neměl právo vykonávat tuto funkci, ačkoliv podle ČOV Kejvalovi na základě zákona přijatého kvůli koronavirové pandemii vyprší mandát 11. července.
Ertl se opírá o Olympijskou chartu, která stanovuje závazná pravidla pro všechny národní olympijské výbory. Ta počítá s maximálně čtyřletým funkčním obdobím, přičemž Kejval svou pozici obhájil 26. října 2016.
"Pan Jiří Kejval byl zvolen předsedou Českého olympijského výboru před dobou, která je delší čtyř let, takže předsedou Českého olympijského výboru již není," tvrdí Ertl v návrhu na nařízení předběžného opatření, který má ČTK k dispozici.
Je přesvědčen, že Kejvalův mandát by skončil i v případě, že by se nezohledňovala Olympijská charta. Práva a povinnosti spojené s automatickým prodloužením funkčního období kvůli koronavirovým opatřením podle jeho výkladu musely vzniknout do konce roku 2020. Před koncem minulého roku byl nouzový stav v Česku naposledy prodloužen 23. prosince 2020 do 22. ledna 2021. Pak se sice prodlužoval až do 11. dubna, ale to už byla vládní nařízení přijatá po 1. lednu 2021, takže by se k nim podle Ertlova výkladu nemělo přihlížet. Funkční období se prodlužuje tři měsíce po vypršení nařízení o nouzovém stavu. Podle Ertla tak Kejvalovi skončilo 22. dubna 2021 a od následujícího dne nemá ČOV žádný statutární orgán.
V návrhu také Ertl opakuje námitky proti stanovám ČOV. Současný systém řízení ČOV podle něj odporuje právním předpisům a jinou cestu k nápravě stavu než soudy nevidí, napsal v otevřeném dopise delegátům. ČOV se k jeho návrhu měsíc před olympijskými hrami nechce vyjadřovat. "Chceme se nyní absolutně soustředit na přípravu na olympijské hry, připravit pro české sportovce co nejlepší podmínky a zajistit jim také bezpečnou účast na hrách v pandemické době," uvedl pro ČTK.
Šťovíček nakonec může v úterý kandidovat. Kejval se podle svých slov pro jeho vrácení na seznam kandidátů rozhodl navzdory vlastnímu přesvědčení, aby zabránil dalším soudním sporům. V dopise delegátům argumentoval, že by mohlo být ohroženo i nominační plénum. Proti tomu se ale Šťovíček ohradil, protože volební a nominační plénum spolu nesouvisejí, i když se mají konat v jeden den.
"Žádné z mých předběžných opatření vydaných soudem nikdy nezakazovalo nic jiného než konání voleb do Výkonného výboru ČOV, kam jsem kandidoval a moje kandidatura nebyla připuštěna. To je jen jeden z bodů programu jednání Pléna, jehož případné soudní zrušení by se samozřejmě nijak nedotklo konání Pléna v plném rozsahu dle zbývajících bodů – včetně např. konání voleb předsedy nebo nominace olympijské výpravy," napsal Šťovíček v otevřeném dopise Kejvalovi. Žádá od něj omluvu prostřednictvím dopisu delegátům.
Kejval chce být předsedou ČOV na třetí funkční období. Nemá protikandidáta, protože jeho očekávaný soupeř Filip Neusser se mezitím stal novým předsedou Národní sportovní agentury.
