Článek
Výzkumníci analyzovali reprezentativní vzorek tří stovek dětí ve věkovém rozmezí 7 až 14 let. K čemu došli? Sladkosti jsou v jejich jídelníčku častěji než vejce a ryby, 77 procent z nich se aspoň jednou měsíčně stravuje ve fast foodu, sladké nápoje pravidelně konzumuje 57 procent dětí…
Více než třetina dětí pak pije energetické nápoje, dvanáct procent aspoň jednou týdně. Tomu by snad měla učinit přítrž regulace prodeje energetických nápojů mládeži, kterou už schválila vláda. Ale problém není v tom, že by děti nevěděly, co pro jejich zdraví není optimální.
„Z výzkumu vyplývá, že to povědomí mají, otázka je, jak se to přetaví v praxi,“ říká analytik agentury Ipsos Michal Straka. A tak 94 procent dětí ví, že pohyb je pro ně důležitý, ale jen 53 procent jich navštěvuje pohybový kroužek aspoň dvakrát týdně.
„Častější je pohybová aktivita u starších dětí a chlapců. Ale pětina dětí žádný kroužek zaměřený na pohyb nenavštěvuje,“ popisuje Straka. Analytici zjišťovali, na kolik jsou děti spokojené se svou postavou. „Zhruba čtvrtina by chtěla zhubnout. Častěji jsou se svojí váhou spokojené dívky, chlapci zase chtějí častěji přibrat na svalech,“ líčí Straka.
Se statistikami pak iniciativa Díky, trenére konfrontovala zástupce České obezitologické společnosti. „Jsou to unikátní data. A třeba to, kolik rodin tráví čas ve fast foodech, ačkoliv jsou ty pokrmy poměrně drahé a nezdravé, mi přijde docela dost,“ přiznává pediatrička Irena Aldhoon Hainerová, která se obezitě u dětí věnuje už přes dvě dekády.
Džus je mýlka
A tak dobře vidí trendy ve stravovacích návycích dětí. „Pokles pozoruju u mléčných nápojů, ty teď nejsou in, naopak u energetických nápojů je patrný nárůst,“ říká.
Problém vidí u rodičů, kteří se často sami neorientují ve zdravé stravě. „Těch zdrojů je nekonečno, někdy mají problém se v informacích vyznat. Například kupované džusy jsou často vnímány jako zdravé, což je mýlka,“ připomíná členka výboru České obezitologické společnosti.
Mixzóna s Ondřejem ŠebkemVideo: Sport.cz
Zdravý životní styl ale negativně ovlivňuje i nedostatek spánku. „Děti nedodržují doporučované hodiny, u obrazovek jsou do pozdních hodin a to pak ovlivňuje chování i během dne. Děti jídlo konzumují u počítačů a mobilů a často ani nevědí, co jedí,“ mrzí docentku Aldhoon Hainerovou.
Každé čtvrté dítě obézní
Důsledky nezdravého životního stylu jsou pak obrovské. „Každé čtvrté dítě v Česku má nadváhu či obezitu,“ říká lékařka. „Před třiceti lety to bylo jen deset procent. To je pandemie a nedošlo ke změně genetických predispozic, ale prostředí. To už v ordinacích nezachráníme,“ připomíná.
S tím souzní i data z části výzkumu zaměřeného na trenéry dětí. „Ti to vidí bez růžových brýlí,“ říká analytik Straka.
Jen tělocvik nestačí
Pětadevadesát procent trenérů vnímá obezitu dětí jako problém a dvě třetiny zaznamenaly, že se její výskyt zvýšil v období pandemie covidu. Za příčiny nejčastěji označili nedostatečný pohyb, špatnou životosprávu a vliv moderních technologií. „Každý pátý trenér se domnívá, že zlepšení brání i nezájem a lenost, nejen u dětí, ale i jejich rodičů,“ doplňuje Straka.
Samotné dvě hodiny tělocviku týdně nestačí. „Podle doporučení Světové zdravotnické organizace by se děti měly hýbat hodinu denně. Tělocvik je týdně dvakrát 45 minut, z nichž se reálně hýbou třeba dvacet. K tomu obrovská skupina dětí, které se z něj omlouvají. Bez kombinace s kroužky je ten pohyb nedostatečný,“ ví předseda Národní sportovní agentury Ondřej Šebek a připomíná příklad Maďarska, kde mají děti tělocvik každý den.
Jak může ze své pozice nastartovat více dětí ke sportu? „Dlouhodobě je u nás trenérská práce založena na dobrovolnosti, ale zvyšují se nároky na čas a edukaci. Je třeba, aby se mohli i trenéři dětí věnovat té práci dlouhodobě a měli za to ohodnocení,“ říká Šebek. Podle zakladatele akce Díky, trenére Petra Rydla 65 procent trenérů mládeže pracuje zdarma.
„Se sportováním dětí souvisí i investice do infrastruktury a s ministerstvem školství se bavíme o větší podpoře školních soutěží, v tom má Česko deficit od základních škol po univerzity. Tam je velký potenciál pro děti, které se můžou sportovně realizovat ve školním kolektivu,“ dodává šéf českého sportu.
