Článek
Plán tzv. prioritizace sportů se chystal už dlouho. „Stát nemůže zajistit širokou finanční podporu pro 130 sportovních svazů. Všichni byli trochu nespokojení, chceme cílenou a větší podporu sportů s tradicí v Česku, popularitou a členskou základnou,“ vysvětloval Šebek.
Seznam se bude aktualizovat po každých letních či zimních olympijských hrách, podle NSA by pro sporty mimo třicítku neměla být absence nijak likvidační. Celkem by měly prioritizované sporty získat navrch 100 až 200 milionů korun díky zvýhodnění v kapitolách státní reprezentace, talentované mládeže, významných sportovních akcí, materiálně technické základny i sportovní infrastruktury.
Aktualizovaný seznam prioritizovaných svazů schválených NSA (bez určení pořadí):
Česká Asociace stolního tenisu, Český horolezecký svaz, Český svaz moderního pětiboje, Český lukostřelecký svaz, Český svaz plaveckých sportů, Česká basketbalová asociace, Český krasobruslařský svaz, Český střelecký svaz, Český svaz rychlobruslení, Česká golfová federace, Český svaz taekwondo, Český svaz biatlonu, Český šermířský svaz, Česká gymnastická federace, Český tenisový svaz, Česká jezdecká asociace, Český svaz cyklistiky, Český veslařský svaz, Česká softbalová asociace, Český svaz házené, Český volejbalový svaz, Česká unie kolečkových sportů, Český svaz juda, Fotbalová asociace České republiky, Český atletický svaz, Český svaz kanoistů, Svaz lyžařů České republiky, Český florbal, Český svaz ledního hokeje, Svaz zápasu České republiky.
Kritéria se dělila do čtyř oblastí. Nejvyšší váhu (45 procent) měla úspěšnost, tedy výsledky na olympijských hrách, Světových hrách, mistrovství světa a u kolektivních sportů i mistrovství Evropy plus světové šampionáty juniorských kategorií.
Třicetiprocentní váhu měla velikost sportu, pod což spadá členská základna s důrazem na podíl mládeže. Z 20 procent hrála roli popularita měřená sociálními sítěmi svazu i nejpopulárnějších sportovců, návštěvnost největší domácí akce i počet členů mezinárodní organizace a sledovanost jejích sociálních sítích.
Zbylých pět procent pak zohledňovalo pořádání domácích akcí typu mistrovství světa či Evropy, pozice zástupců v nejvyšších mezinárodních exekutivních orgánech i genderová vyváženost v exekutivě svazu. Národní sportovní agentura měla možnost udělit i dvě divoké karty, kterou ale nevyužila.
Upřednostněny byly olympijské sporty, tedy ty, které byly aspoň v programu na dvou ze třech posledních olympijských her či jsou ve schváleném programu OH 2026, 2028, nebo 2030.
Informace uváděly samy svazy prostřednictvím online dotazníku, NSA je pak ověřovala. V každém pilíři bylo uděleno maximálně 300 bodů násobeno procentuálním koeficientem.
Detaily jen pro svazy
Přesné pořadí sportů ve třicítce i mimo ni se NSA rozhodla nezveřejnit, přes proklamovanou transparentnost nejsou veřejné ani bodové zisky svazů v jednotlivých pilířích. Podle Šebka ale samotné svazy mají informace, kde je třeba případně přidat, pokud se chtějí mezi vyvolené dostat. „Detailnější způsob výpočtu svazy znají,“ ujišťuje Šebek.
Překvapivé může být třeba zařazení svazu kolečkových sportů, který je ale díky skateboardingu olympijský, inline hokejisté se zase starají o mezinárodní úspěchy.
Nepříjemné důsledky může mít zveřejněný seznam například pro krasobruslení, které bude v roce 2026 pořádat v Praze mistrovství světa. Může se to podepsat na podpoře od státu? „Teoreticky ano,“ připouští Šebek s tím, že rozhodně ne v té míře, že by akce byla ohrožena.
„Nechceme, aby ten rozdíl byl drastický, v roce 2024 půjde spíše o benefity pro prioritizované sporty a pokud se systém osvědčí, může dojít v budoucnu k větší akceleraci rozdílů,“ říká šéf NSA. Systém prioritizace podle něj funguje například v Maďarsku pro vládou vybrané sporty či v Polsku, kde se týká striktně olympijských sportů.
