Článek
Porážka od Japonce Saitóa ve druhém kole pařížských her už přebolela?
Musela. Bylo třeba si zase najít novou motivaci, což se podařilo, mám zase obrovskou chuť to i Saitóovi vrátit. Pokusím se udělat maximum, abych v příštím roce zase dosáhl na nějaký velký úspěch.
Myšlenky na konec úspěšné kariéry se tedy do hlavy vůbec nevkrádaly?
Spíš jsem měl v hlavě před olympiádou, že bych skončil, když té přípravy a všeho kolem bylo dost a tělo dostávalo zabrat. Ale po olympiádě jsem hned věděl, že nebudu chtít končit porážkou. Už teď se těším na první závody.
Takže žádné rozhodování ani probíhat nemuselo.
Bylo víceméně dané, že mě tohle nenechá klidným a najdu motivaci, abych mu to vrátil, bez toho nebudu chtít končit. A láká mě myšlenka startovat na pátých olympijských hrách, i když to je daleko. Zatím rozhodně chci pokračovat rok dva, a jestli budu zdravotně v pohodě a zvládnu olympijskou kvalifikaci, hrozně rád bych vyrazil i na další hry.
Tentokrát už napevno zůstanete v nejtěžší váhové kategorii?
Jelikož je moje váha kolem 120 kil, změna už nebude. Jen se pokusím ještě lépe připravit.
Jak jste trávil týdny po pařížské olympiádě?
S mojí akademií jsme měli dva týdny kempů, pak byli týden na lodi v Chorvatsku a pomalinku jsem se vracel do tréninkového procesu, děti začaly chodit do školy… Teď už mám silovou přípravu každý den a na judo chodím, když se mi chce. Ještě to mám volnější, od začátku ledna se chci zase víc prát a dostávat se do judistické formy směrem k prvnímu turnaji, který by měl přijít v průběhu února.
Judista Lukáš Krpálek na setkání prezidenta Petra Pavla s účastníky olympiády a paralympiády v Paříži na Pražském hradě.
Jak náročné jsou návraty k tréninku po pauze?
Já se vracel docela brzo, nevydržím dlouho nic nedělat. Týden po olympiádě jsem si dal úplný oraz, pak jsem si chodil zacvičit. Judistické tréninky samozřejmě bolí, než si prsty zvyknou na to vytrhávání, když nejste dva tři týdny v kimonu. Ale zase jste odpočatí a máte velkou chuť.
Musíte ji pak krotit a přizpůsobit tréninky tomu, jak je vaše tělo za roky juda opotřebované?
Nemůžu trénovat jako ve dvaceti, v průběhu kariéry se příprava mění. Musím se dostatečně věnovat regeneraci, protahování, kompenzačním cvičením… Vždycky jsem do toho šel po hlavě, zvládal patnáct dvacet zápasů za trénink, což by hlava chtěla i teď, ale tělo by to nemuselo zvládnout. Tak nad tím musím víc přemýšlet a nenakládat si zbytečně moc.
