Článek
Co pro vás stříbrná medaile znamená?
Mám obrovskou radost. Na letošních předchozích závodech Světového poháru jsem tu byla pokaždé čtvrtá.
Jaký byl souboj s Norkou Ragne Wiklundovou?
Myslela jsem si, že se spletla a rozjela závod moc rychle jako na patnáctistovku. Školila mě pěkně. Ale moc mi pomohlo, že jela pořád přede mnou a nutila mě zrychlit, v závěru zabrat a zkusit ji dojet. To se podařilo.
Martina Sáblíková (vlevo) na stupních vítězů
Zajela jste svůj nejlepší čas v hale Thijalf...
Když jsem ho viděla, nemohla jsem tomu uvěřit, takhle rychle jsem tady nikdy nejela.
Věřila jste, že bude medailový?
Těch 3:58,579 bylo výborných, ale po nás jely ještě velké favoritky Schoutenová s Voroninovou. Jen jsem se trochu bála, abych nakonec nebyla o tu jedinou desetinku sekundy čtvrtá. To se naštěstí nestalo.
Bolely vás po závodě a při něm nohy?
Bolely, ale neměla jsem při jízdě čas na to myslet. Soustředila jsem se na sebe, abych jela co nejlépe technicky, a ještě se závodem něco udělala v posledních dvou kolech, což se povedlo. V posledním kole se mi podařilo soupeřku předjet. Byl to jiný závod než ty předchozí, s krásným koncem. Snažila jsem se udělat maximum.
Máte třicátou medaili ze světových šampionátů...
To jsem ani nevěděla... Každá další medaile, kterou získám, je obohacením mojí kariéry. Vlastně každá už je nad plán, protože jsem dosáhla všeho, co jsem v tomto sportu mohla. A když vidím, že mohu s mladšími soupeřkami ve třiatřiceti letech ještě závodit a získávat další medaile, jsem za to vděčná a užívám si to. Rychlobruslení mě pořád baví a naplňuje, náramně si to užívám.
Je to pro vás uklidnění před nedělním závodem na pět kilometrů?
Teď na to nemyslím, to bude jiný závod, i s jinými soupeřkami, některé se připravují jen na tuto trať. Už teď jsem spokojená, bronz z mistrovství Evropy a stříbro z mistrovství světa jsou naplněný sen. Uvidíme, jak nedělní závod dopadne. Těším se domů, pět týdnů v heerenveenské bublině bylo náročných, ale jsem šťastná, že se nebudu vracet s prázdnou.
