Článek
Nejvyšší soutěž softbalistů je (snad) už na spadnutí. V polovině května by nejlepší tuzemské týmy měly rozehrát dost možná nejvyrovnanější ročník v historii. Příprava na něj není rozhodně standardní – omezení spojená s bojem proti koronaviru vyhnala amatérské sportovce ze hřiště. „Moc prostoru nebylo, pokud bylo teplo, běhal jsem, jezdil na kole a posiloval venku," popisuje Osička. A taky házel... „Na jeden konec zahrady jsem si dal matrace a z druhého se do nich strefoval," nastiňuje.
Podobné kousky by asi Argentinci, Japonci či Novozélanďané – členové světových softbalových velmocí – těžko pochopili, Češi jsou však mistři improvizace. „Nezdá se to, ale může to pomoci," usmívá se Osička. „Sice tento způsob nenahradí běžný trénink, chybí vám catcher, ale technice prospěje. Třeba jen tím, že zlepšíte umístění nadhozů. Jen by to chtělo delší zahradu, neházel jsem na plnou vzdálenost."
Chlapci z Locosu nadhoz jistě rychle vychytají. Softbalové party jsou vyhlášené, ale ta břeclavská snad nejvíce. „Jsme prakticky jedna generace. Rozdíl mezi nejmladším a nejstarším členem našeho týmu je deset let, jinde bývá i dvojnásobný. V tom je naše výhoda i specialita," míní Osička, který je na softbalové asociaci vedený i jako trenér. Stará se o dva roky mladší kluky. „Poslouchají mě. Žádné problémové lidi tady nevedeme," zdůrazní. „Stejně bych na hřišti trávil většinu času, tak rád pomůžu."
Předloni břeclavští Locos šokovali republiku postupem do finále. Loni zaznamenali ústup ze slávy. Ani šestou příčku však Osička nebral tragicky. „Stříbro nikdo nečekal. Po takovém úspěchu je zkrátka následující sezona těžší," argumentuje. „Jeli jsme na vítězné vlně, ostatní nás nebrali vážně, říkali si: ‚Dobře, nováčci z Břeclavi.' Za rok už k nám přistupovali jinak: ‚Pozor, Locos!'."
Teď je prý příhodný čas vrátit se na vrchol. „Uděláme pro to maximum," slibuje nadhazovač. V nejbližší sezoně pak sleduje Osička celekm dva cíle. O extraligové medaili už byla řeč, cesta za ní však bude mimořádně obtížná. „Proběhly zajímavé přestupy. Díky posílení se dokážou slabší týmy vyrovnat silnějším. Soutěž může vyhrát polovina klubů," nepochybuje.
Na sklonku června pak Česko uspořádá mistrovství Evropy mužů. „Celou zimu jsem na šampionát myslel během tréninků. Byla karanténa, člověk se do pohybu těžko nutil, takhle to bylo jednodušší," přiznává člen širšího kádru reprezentace.
Zařazení úspěšných juniorů do výběru trenéra Jaroslava Korčáka však nejde uspěchat. „Určitá generační obměna už proběhla po domácím mistrovství světa 2019, kdy ze základní sestavy odešlo pět hráčů," vybavuje si Osička. „Spousta kluků z našeho juniorského nároďáku má na to dostat se do seniorského, ale chce to čas. Zkušenosti rozhodují. Na vrcholu kariéry budeme okolo 26. až 28. roku," uvědomuje si nadhazovač. Co tedy zbývá dodat? „Do deseti let budeme připraveni." A softbalový světe, třes se
