Slavia se hodila do gala. Hvězdou roku podle fanoušků byl Bořil

Hlavní oceněnou se v kategorii sportovec roku stala vícebojařka Anna Kerbachová, která se i přes svůj status amatérky stala mistryní republiky.

„Jsem totálně zaskočena. Tohle jsem nečekala,“ začala ve stylu Karla Gotta, který se stejnou frází přebíral po mnoho let Zlatého slavíka.

„Prošla jsem si spoustou peripetií. Okolí nade mnou lámalo hůl, ale vyhrála jsem domácí mistrovství jako amatérka. Porazila jsem holky, které měly úplně jinou podporu. Jsem na sebe moc pyšná,“ říkala dojatá šampionka.

Trochu překvapivě možná nebrali titul v kategorii kolektiv roku fotbalisté A týmu, ale čestné ocenění přenechali kolegyním, trojnásobným šampionkám. Cenu přebírala mimo jiné i Barbora Votíková, která po návratu z anglického Tottenhamu myslí jen na jediný cíl.

„V hlavě máme Ligu mistrů. Vždy, když jsem ji hrála, tak z toho měla velké zážitky, které si chci zopakovat. Nejprve ale musíme dvakrát nebo třikrát porazit Spartu. Pak by se nám to mělo podařit,“ vyhlásila známá influencerka, která má na sociálních sítích statisíce sledujících.

Byť v kolektivu získaly ocenění dívky, tak hlavní hvězdou roku Slavie se podle fanoušků stal Jan Bořil. Kvůli zdravotním komplikacím, které ho postihly na zimním soustředění v Marbelle, však cenu nepřebíral osobně a přihlásil se jen prostřednictvím videozdravice.

„Doufám, že vám, slávisté, uděláme radost na konci sezony. Mrzí mě, že nemůžu být u předávání s vámi, ale dobírám zrovna antibiotika,“ připomněl kapitán sešívaných.

Celý večer prošpikovaly známé písně Sluneční hrob či Simply the Best, které interpretoval zpěvák Jan Křížek. Zpátky ale k vyhlašování. Zřejmě největší ovace si totiž vysloužily legendy, které byly zařazeny do síně slávy.

První držitelkou této ceny stala házenkářka Petra Kheková Čumplová. Přestože většinu kariéry strávila v Německu, její jméno je neodmyslitelně spjato i se Slavií. Největší zážitek? Titul z roku 1991, který přišel po dlouhých 40 letech.

„Jsem moc pyšná, že mohu být součástí tohohle klubu. Všechno jsem se naučila tady. Můj největší zážitek je, když jsme s holkami v roce 1991 získaly po čtyřiceti letech titul. Fandili nám tady i fanoušci fotbalu. Celá hala byla na nohách a všichni nám to přáli,“ vzpomínala dojatá legenda.

Jako druhý pobavil přítomné bývalý tenista Tomáš Šmíd – jeden z klíčových mužů československého triumfu v Davis Cupu 1980. Ve finále tehdy nastoupil po boku Ivana Lendla a dotáhl tým ke slavné výhře nad Itálií.

„Když tenista skončí kariéru, je hodnocen podle toho, jestli vyhrál grandslam nebo Davis Cup. Já zvládl obojí a jsem za to moc rád. Teď jsem důchodce, žiju v Itálii spokojený život a nedělám nic,“ rozesmál sál vítěz devíti grandslamových titulů ve čtyřhře a někdejší deblová světová jednička.

Jako třetí byla vybrána bratrská dvojice Dušan a Petr Herdové. Oba bývalí vynikající fotbalisté a českoslovenští reprezentanti. Dušan Herda, ofenzivní univerzál, se Slavií vybojoval Československý pohár v roce 1974 a byl u památné cesty do semifinále Poháru UEFA v roce 1980. Petr Herda, o pět let mladší bratr, zase jako křídelník patřil mezi klíčové postavy týmu v 70. a 80. letech.

„V 17 letech jsem přišel a dostal šanci, kterou jsem chytil za pačesy. O bráchu se později praly všechny velké týmy, ale jsem rád, že přišel právě do Slavie a mohli jsme si spolu zahrát,“ říkal po předání ceny starší z dvojice Dušan Herda, který byl také u historického zlata z ME 1976 v Bělehradě.

Vyjma legend se ocenění dočkaly i mladší ročníky. Nejlepším juniorským týmem se v silné konkurenci stal futsalový tým Slavie do 19 let, který korunoval loňskou sezonu mistrovským titulem.

Titul nejlepšího juniorského sportovce si pak odnesl Metoděj Jílek, několikanásobný mládežnický mistr světa v rychlobruslení. Ocenění si však nemohl převzít osobně – v Itálii právě bojoval o další zlato na světovém šampionátu.

Trenérem roku se v konkurenci například Jindřicha Trpišovského, šéfa fotbalového A týmu, stal Petr Šarapatka. Kouč, který dovedl Karolínu Jarošovou k osmému místu na mládežnickém mistrovství světa v běhu na 3000 metrů překážek, si úspěšný rok užíval naplno. „Asi nejlepší rok kariéry,“ přiznal s úsměvem.

Mezi handicapovanými sportovci si cenu odnesla Věra Macháčková, která soutěží v kategorii zrakově postižených v parabowlingu. Na trůnu vystřídala svého manžela Karla Macháčka.

Nejlepší mimosportovní reprezentací klubu se stala kampaň „Daruj krev, daruj sílu Slavie, zachraň životy“. Akce, která upozornila na nedostatek dárců krve, měla obrovský ohlas – fotbalisté Slavie tehdy dokonce nechali zmizet ze svých dresů typickou červenou barvu a vyslali tak silné poselství nejen slávistické komunitě, ale celé společnosti.