Článek
„Od organizace, která má zastřešovat světový sport, bych očekával lepší argumentaci i daleko výraznější morální podporu Ukrajiny než takové alibistické kroky,“ říká plážový volejbalista Ondřej Perušič a snahu Mezinárodního olympijského výboru předstírat, že sport je apolitický, hodnotí jako přinejlepším velmi naivní.
„Za vyloženě úsměvné považuji přejmenování ruských sportovců zkratkou AIN, obecně to na mě dělá dojem, že se pouze snaží jakousi salámovou metodou připravit podmínky pro start Rusů a Bělorusů na OH v Paříži,“ dodává český olympionik z beache.
Ani postoj Lukáše Rohana, stříbrného vodního slalomáře z OH v Tokiu, se nemění: „MOV mě hodně zklamal už dříve svým vyjádřením a celou komunikací a jen doufám, že naše ICF svůj odmítavý postoj zachová,“ líčí Rohan.
Světový šerm už ale vstřícný krok vůči sportovcům ze zemí podílejících se na vojenské invazi na Ukrajinu učinil. Předseda českého svazu Oldřich Kubišta však vehementně protestuje.
„Návrat ruských a běloruských šermířů do soutěží se nám vůbec nelíbí. Je dobře, že vznikla i petice sportovců odmítající takový krok, ale spíše se obávám, že nebude brána v potaz. Když jsem ještě šermoval já, velká část ruských šermířů byla členy CSKA, což by znamenalo nesplnění jedné z podmínek neutrality od MOV, ale úplně přesně nevím, jak to mají teď,“ říká bývalý šavlista.
Překvapivé hlasy pro Lisina
Zřetelný je postoj Ivana Hermela, předsedy Českého střeleckého svazu: „Ruští a běloruští sportovci nemají teď na sportovních akcích co dělat, na druhé straně chápu, že to není snadné po legislativní stránce. Z mezinárodní federace ještě nemám zpětnou vazbu, ale při prosincové volbě jejího prezidenta dosavadní šéf Lisin z Ruska prohrál s Italem jen o devět hlasů.“
A pokračuje. „I když bylo avizováno, že ruského oligarchu ze sankčního seznamu znovu v čele světové střelby nikdo nechce. Překvapily mě v zákulisí i hlasy zástupců zemí bývalé Jugoslávie nebo Kypru, kteří byli jasně pro Lisina. Předpokládám, že podobně rozdělené to bude i v rámci MOV, pro Asii, Jižní Ameriku a Afriku je Ukrajina dost vzdálená.“
Také vodní slalomáři si uvědomují, že pohled států mimo Evropu na válečnou invazi na Ukrajinu se odlišuje. „Spoustě členských zemí v Mezinárodním olympijském výboru i sportovních federacích je jedno, co se děje na našem kontinentu. Řeší si svoje věci, my jsme tu zase ve své bublině. Já jsem proti sportovnímu zapojení Ruska, které podniklo vojenský útok na samostatnou zemi,“ vykládá Vít Přindiš, mistr světa v K1 na divoké vodě.
Kajakář Vít Přindiš v semifinále světového šampionátu v Bratislavě.
„Pokud jsme ale vůči podobným konfliktům nebyli v minulosti tak rezolutní, pak je snad na čase se poučit. Za mě Rusové, s výjimkou těch, kteří se jasně distancují od války a počínání Putinova režimu, nemají aktuálně v civilizovaném světě co dělat, a to se týká i mezinárodního sportu,“ tvrdí Rohan.
„Diskuse je rozjitřená. Mrzí mě, že to vůbec musíme řešit, ale v Rusku je sport obrovským nástrojem jejich propagace a myslím, že za současné situace by na ně měl být tlak ze všech stran, a ne mu ustupovat,“ naznačuje Přindiš.
Jasný postoj už zaujala rada Světové atletiky, která potvrdila vyloučení Rusů a Bělorusů z mezinárodních soutěží kvůli válce na Ukrajině. V minulých letech směli vybraní ruští atleti startovat pod neutrální vlajkou, pokud potvrdili, že mají dopingový „čistý rejstřík“.
Ani ti ale aktuálně závodit nesmějí, neboť rada rozhodla o prodloužení zákazu startu Rusů a Bělorusů, jenž vešel v platnost krátce po zahájení invaze na Ukrajinu loni v únoru. „Rada odsouhlasila, že platí vyloučení ruských a běloruských sportovců a funkcionářů ze všech našich akcí,“ uvedl prezident Světové atletiky Sebastian Coe.
