PSALO SE PŘED LETY: Jak se rodil lyžařský bronz a titul pro Sokolovo

„PRAHA (Od našeho zpravodaje) - V pondělí byly v Praze na zimním stadionu po pětidenním zápolení zakončeny finálové boje šesti nejlepších hokejových oddílů. O titul přeborníka republiky v posledním pondělním utkání bojovala dvě neporažená mužstva Spartak Praha Sokolovo a Rudá hvězda. Návštěvníci zimního stadionu s nadšením přijali ve svém středu presidenta republiky soudruha Antonína Zápotockého. Dále utkání přihlížel první náměstek předsedy vlády ministr národní obrany generál armády dr. A. Čepička a další významní hosté.

Po boji velmi dobré úrovně skončilo finálové utkání nerozhodně a tím titul přeborníka v hokeji pro rok 1954 obhájilo mužstvo Spartaku Praha Sokolovo, které má lepší brankový poměr než Rudá hvězda. Obě mužstva vědoma si významu utkání hrála opatrně a snažila se využít chyb svého soupeře. Mužstvo Rudé hvězdy, v jehož středu hrají representanti Vlastimil Bubník a Danda, je složeno vesměs z mladých, málo zkušených hráčů. V tomto zápase celý kolektiv Rudé hvězdy podal výkon, který zaslouží plného uznání. Zkušené mužstvo Spartaku Praha Sokolovo se nedovedlo proti takticky správné hře svého soupeře prosadit. Jeho útoky s úspěchem odráželi obránci Rudé hvězdy, kteří byli zvláště ve výborné formě. První útočné řadě, Hanzl, Zábrodský, Pospíšil, se tentokráte hra nedařila tak jako v předcházejících utkáních. Velkým kladem tohoto utkání, které mělo všechny znaky rozhodujícího finálového zápasu, byla vzorně slušná hra všech hráčů obou mužstev. Přítomní diváci často také po zásluze odměňovali potleskem výkony mužstev.“

„Po pátečním velmi dobrém výkonu ve střetnutí s Kanadou v sobotním zápase se Švédy o druhé místo v olympijském turnaji naši reprezentanti podali neočekávaně slabý výkon. Pravda, čs. mužstvo jistě nenastupovalo bez stopy únavy z utkání s Kanadou. Ale na druhé straně nelze přehlédnout, kolika chyb se většina hráčů v něm dopustila, co všechno mužstvu chybělo po taktické stránce, a byly to právě taktické chyby, které rozhodly o naší vysoké porážce.

Již od začátku prvé třetiny přijalo naše mužstvo volnější tempo Švédů, nezahájilo s takovým důrazem jako proti Kanaďanům. Útočníci soupeře rozehrávali vcelku volně kotouč ve střední třetině, aby vzápětí podnikali rychlé útoky na naši branku. Čs. obránci byli tímto způsobem zcela vyvedeni z konceptu, nevěděli si často se Švédy rady. V této části hry několikrát velmi dobře zasáhl Nadrchal, takže až do 14. min. bylo naše konto čisté. Potom však se Švédové přece jen prosadili a byly to právě chyby obrany i málo se vracejících útočníků, které sehrály nemalou úlohu.

Ve druhé třetině jsme zpočátku hráli dobře, ale švédští hráči neustáli uplatňovali ten způsob, s jakým utkání zahájili. Důsledně obsazovali čs. útočníky a v osobních soubojích většinou vyhrávali. Celé čs. mužstvo, takto vyvedeno z konceptu, značně znervóznilo, hráči začali chybovat při většině útočných akcí, špatně si přihrávali, takže Švédové svůj náskok ještě zvýšili.

V závěrečné třetině trenér Anton často měnil útočné řady, neboť jak Pryl, tak i Vlach podali slabý výkon a od druhé třetiny se již na ledě neobjevovali. Mužstvo se snažilo ze všech sil snížit náskok Švédů a za stavu 3:6 hodně útočilo. Co to však bylo platné, když před brankou Švédů čs. hráči byli bezradní, ztratili klid a prakticky si připravili mizivý počet střeleckých příležitostí.

Naopak byli to Švédové, kteří v závěrečných minutách zápasu uplatnili svou klidnější hru i důraz a zajistili si jasné vítězství i druhé místo v soutěži. Za těchto okolností lze těžko hodnotit výkon celku nebo jednotlivých řad. Brankář Nadrchal patřil k nejlepším hráčům a přes osm obdržených branek mu nelze na většině z nich dávat vinu. Bylo totiž nesnadné napravovat chyby obranných dvojic, kde zejména Gregor a Potsch hráli pomalu, prostě na Švédy tentokrát nestačili. Tikal začal poměrně dobře, ale také on ze svého výkonu později hodně slevil. Z útočníků měl několik dobrých okamžiků Černý, snažil se Dolana a bojoval také Holík. Nedařilo se Golonkově řadě, která nedovedla uplatnit proti Švédům svou rychlost. Z Waltrova útoku nakonec zůstal Waltr osamocen a hrál téměř na všech místech v dalších dvou útocích.

Ráz určili Švédové svou tvrdou, bojovnou hrou, z které dovedli vytvářet důrazné útočné akce zakončované pohotovou, nebezpečnou střelbou. Měli nejdravějšího útočníka v Määttäovi, rychlou, sehranou trojici Nilssonovu a průbojného Oehrlunda v řadě Tumbově. Tumba sám podal výborný výkon a po právu patřil k nejlepším útočníkům turnaje.

V prvé třetině se ujali Švédové ve 14. minutě vedení brankou Lundvalla. Za minutu nato Černý vyrovnal. Do konce třetiny dal další dvě branky Švédů Sterner. Ve II. třetině Dolana ve 3. minutě snížil na 3:2, Ale Tumba Johansson, Petterson a Määttä zajistili před závěrečnou částí zápasu svému mužstvu vedení 6:2. V poslední třetině v 5. minutě snížil Jiřík na 6:3, ale v posledních minutách uzavřeli skóre zápasu dvěma brankami Oehrlund a Määttä. Rozhodčími utkání byli Maschio a Olivieri.

Švédsko: Svensson - Johansson, Blome, Nordlander, Stoltz - Lundvall, Johansson, Petterson - Sterner, Andersson, Määttä - Oehrlund, Johansson Sven, Oeberg,

ČSSR: Nadrchal - Gregor, Tikal, Potsch, Šmíd - Pryl, Walter, Vlach - Klapáč, Golonka, Jiřík - Dolana, Holík, Černý.

Konečné pořadí skupiny A

1. SSSR 53:10 14

2. Švédsko 47:16 10

3. ČSSR 38:19 10

4. Kanada 32:17 10

5. USA 29:33 4

6. Finsko 10:32 4

7. Německo 13:49 4

8. Švýcarsko 9:57 0

V sobotu změnilo direktorium IIHF své původní rozhodnutí, podle něhož mělo být skóre tak zvané silné čtyřky vypočítáváno jen ze vzájemných utkání těchto mužstev. Stanovilo, že pořadí bude určeno podle skóre ze vzájemných zápasů všech osmi celků. Při počítaní skóre platí jako první kritérium rozdíl branek.“

„Za husté chumelenice vyběhla z předních světových běžkyň jako první Norka Jahrenová se startovním číslem 2. Neměla nijak rychlý začátek, po 1500 m byla pomalejší než sovětská běžkyně Vasilčenková a naše Svobodová, ale postupně se rozbíhala a její konečný čas několik minut zářil na prvním místě na výsledkové tabuli. Hned za ní se zařadila Gabriela Svobodová, která zde podává poctivé a vyrovnané výkony a dosahuje optimálních výsledků. „Jsem spokojena. Nerada na tomto sněhu běhám, potřebuji tvrdý odraz, myslím, že jsem dosáhla svého maxima,“ řekla v cíli.

To už však mezičasy na trati napovídaly, že rychleji než Jahrenová beží další Norka Nybraatenová. Naše Blanka Paulů se rozjížděla pomalu, na 1,5 km měla na Jahrenovou ztrátu dvě sekundy a její odstup od obou vedoucích Norek se dále zvyšoval. V cíli se svým časem zařadila na třetí místo, ale v té chvíli polovina ze startovního pole 52 běžkyň teprve bojovala na trati. Nakonec skončila 13. a ke spokojenosti měla daleko.

Finka Hämäläinenová, vítězka čtvrtečního běhu na 10 km, hned na prvním kilometru naznačila, že myslí na druhou zlatou medaili. Nasadila vysoké tempo, získala šestisekundový náskok na Smetaninovou, která po úspěchu v desítce se nezdála být v nejlepší pohodě, a deset sekund na Švédku Rysbyovou. Druhý nejlepší mezičas měla Květa Jeriová, která rovněž rozjela závod v maximálním tempu a zůstávala za Finkou jen devět sekund.

Květa Jeriová držela vynikající tempo i v polovině závodu, byla 2,7 sekundy za Hämäläinenovou a měla čtyřsekundový náskok před Norkou Aunliovou. Na třetím kilometru bylo jasné, že dlouhonohou Finku už nikdo nepředstihne. Zvyšovala svůj náskok a před cílem předstihla Smetaninovou, která startovala půl minuty před ní. V téže době se však Aunliová dotahovala na Jeriovou a kilometr před cílem byla o dvě sekundy rychlejší. Na rovinkách a v klesání do cíle měla Norka rychlejší lyže a zřejmě i více sil. A tak si doběhla pro stříbro, Květu Jeriovou předstihla v dramatickém závěru o 4 sekundy.

„Bronz z Lake Placid přišel jako blesk z čistého nebe. Tady se na medaili čekalo a po neúspěchu na desítce jsme nebyli v lehké situaci. Proto jsem byla na začátku hodně nervózní. Časy ukazují, že zdejší trať je opravdu těžká. Jsem šťastná, že to takhle dopadlo,“ řekla Květa Jeriová po závodě.

Tři naše další závodnice skončily ve druhé desítce: 13. Blanka Paulů, 15. Gabriela Svobodová, 20. Dagmar Švubová. Závod nevyšel tentokrát sovětským běžkyním, které neměly dobře namazáno. Po úspěchu na 10 km ani jedna z nich se tentokrát nedostala mezi prvních deset.

1. Hämäläinenová (Finsko) 17:04,4 minuty, 2. Aunliová (Nor.) 17:14,1, 3. Jeriová 17:18,3, 4 Risbyová (Švéd.) 17:26,3, 5. Nybraatenová 17:28,2, 6. Pettersonová 17:33,6, 7. Jahrenová (všechny Nor.) 17:38,3, 8. Noacková (NDR) 17:46,0, 9. Kratzerová (Švýc.) 17:47,5, 10. Määtäová (Fin.) 17:48,0, 13. Paulů 17:56,6, 15. Svobodová 17:59,8, 20. Švubová (ČSSR) 18:15,3

Světový pohár žen po 4. závodě: 1. Hämäläinenová (Fin.) 93 b., 2. Jeriová 70, 3. Aunliová 55, 4. Jahrenová (obě Nor.) 49, 5. Paulů 47, 6. Paslarová 44, 14. Svobodová 23.“