První zimní výstup na K2 budí vášně. Je to bullshit, říká český dobrodruh

Na jedné straně je v horolezeckém prostředí slyšet aplaus pro Šerpy, kteří od nepaměti pomáhali tvořit historii himálajského lezení, ostatně i při prvním výstupu na Mt. Everest stál po boku Edmunda Hillaryho na nejvyšším bodu světa Šerpa Tenzing Norkej. Přesto ale byli zástupci nepálského etnika vždy ve stínu. Až úspěch na K2 je pro ně historickým oceněním.

Současně je ale z reakce horolezeckého světa cítit kontroverze. Šerpové totiž vystoupili na vrchol s kyslíkovými přístroji, které sportovní hodnotu výkonu snižují. Jeden z členů týmu Nirmal Purdža v pondělí oznámil, že na vrchol vystoupil bez podpory umělého kyslíku, lezeckou komunitu tím ale nesmířil.

„Je potřeba se ptát, v čem zimní výstup posune úroveň lezení v nejvyšších horách. Protože kromě zimy se nebojuje s ničím dalším. Obrazně je to jako vzít si v létě brusle na beton. Dobře, byla to ‚poslední' výzva na osmitisícovkách, ale přijde mi, že to bylo celé provedené v duchu expedic před padesáti lety. Myšlenku neustálého posouvání hranic lidských možností tím ale úplně zpizdili. Dle mého je to bullshit," nebral si servítky jeden z nejlepších českých horolezců Marek Holeček v rozhovoru pro Sport.cz.

Právě Holeček je striktním zastáncem čistého alpského stylu a před třemi lety se postaral o zářez světového kalibru, když po několika neúspěších prorazil spolu se Zdeňkem Hákem cestu jihozápadní stěnou Gašerbrumu I. (8068 m). „Na K2 se teď valila spousta lidí, kteří chtěli to ‚prvenství' urvat. Ale další rozměr tam není. Vylezli cestu 75 let starou, nejdřív si jí celou ofixovali a nakonec si ještě vzali kyslík. Z mého pohledu tam je velký nesoulad s etikou a necit k historickému odkazu," je přesvědčen dvojnásobný držitel prestižního světového ocenění Piolets d'Or (Zlatý cepín).

Podobný pohled sdílí i Radek Jaroš, který se přitom s Holečkem v minulosti kvůli rozdílnému přístupu k vysokohorskému lezení několikrát dostal do sváru. „Je to hezký zářez, ale není to žádný milník himálajského horolezectví. Byla by to událost s vykřičníkem, ale takhle má jen tečku. Vnímám to tak, že pro Šerpy není sportovní měřítko až tolik významné, oni prostě chodí do hor do práce. Kdyby to dali všichni bez kyslíku, tak by to byla bomba," řekl Sport.cz první Čech, který bez podpory umělého kyslíku vystoupil na všech čtrnáct osmitisícovek.

Podle Jaroše ještě ale bude zajímavé sledovat další vývoj. „Co jsem registroval, tak se pod K2 pohybovalo několik expedic s desítkami členů. A nakonec na vrchol vystoupili Šerpové ze čtyř různých agentur. Zajímalo by mě, jak k tomu došlo. Prostě se domluvili a na klienty se vykašlali? Uvidíme. Každopádně jim to přeju, historie lezení v Himálajích patří z velké části právě jejich národu. A na vrcholu byli shodou okolností i mí dva přátelé Mingma a Dawa," dodal Jaroš.