Článek
Má za sebou prvních pár desítek hodin v japonské megapoli. „Vím z předchozích angažmá, jak úvodní dny a týdny dokáží být extrémně hektické a zmatené. Japonci jsou v tomhle precizní. První dojmy? Skvělé,“ rozplýval se pětadvacetiletý rodák z Českého Dubu.
Prošel si tréninkový komplex, tomu zápasovému dominuje věhlasný Tokyo Dome s takřka padesátitisícovou kapacitou. „Nádherný. Je tu nespočet výživových poradců, kondiční trenéři, různé technologie na pálku, které jsem nikdy neviděl. K tomu lázně s vířivkou a saunou na hřišti a ubytování. A ještě toho dost objevím,“ pousmál se. Však si také vybral bydlení v blízkosti hřiště, aby mohl kdykoliv vyrazit trénovat odpaly do klece.
Odmala snil o tom, že si jednou zahraje v MLB. „To byl největší sen, je nejsledovanější. Ale jak jsem byl starší a viděl, jaké jsou podmínky i v Japonsku, tak jsem si přál hrát někde profesionální baseball,“ vypráví.
Jenže takové přání mají tisíce hráčů po celém světě. Chlupovi pomohlo vydařené české vystoupení při loňském World Baseball Classic, právě v Tokyo Dome. „Tehdy mě ani nenapadlo, že by bylo možné si tu zahrát. Bylo mi 24, měl jsem poslední rok na škole, přišlo mi, že končím kariéru,“ vybavuje si. A místní si zase vybavují jeho.
„Zrovna dneska se mi stalo asi u pěti lidí, že jsem se představil, první, co řekli, že jsem odpálil nadhoz Sasakiho. Je vidět, jaký to je legendární nadhazovač a jaký jsme tu s reprezentací nechali dobrý dojem,“ líčí jeden z nejlepších pálkařů české historie.
A od té doby se skauti týmu Giants na Chlupa zaměřili. Aniž by o tom tušil. „Ptal jsem se na hned na první schůzce, jak na mě přišli,“ přiznává. A dozvěděl se, že právě po zápase českého týmu s Japonci manažer týmu poručil, aby ho sledovali. Skauti tak jezdili na zápasy Lake Country DockHounds, kde Chlup působil.
„Já si toho ale vůbec nevšiml. Chodilo tam dost lidí, na tribunách si skautů nevšimnu, ale nevídané bylo i to, že mě během sezony nekontaktovali. Většinou skauti píšou, nebo volají, nebo jsme se během sezony potkali, tady nic. Šli trochu do neznáma,“ popisoval.
Když pak Chlupovi přistála nabídka, ani chvíli neváhal. „Kvůli tomu jsem celý život dřel,“ věděl. Mimochodem, když mu v Americe na začátku letošní sezony chystali kartičku a ptali se na oblíbený tým, nahlásil právě Giants. „To jsem vůbec netušil, že bych za ně mohl hrát,“ vzpomíná pobaveně. Teď jsou skutečně jeho zaměstnavatelem.
Marek Chlup o síle českého baseballu, jeho popularitě v Japonsku a cestě do MLBVideo: Sport.cz
Jen ani svému okolí podle pravidel nemohl radostnou novinku dlouho sdělit. Až když ji i klub oznámil na sociálních sítích, na telefon mu naskákalo na tisíc gratulací.
„Chtěl jsem odpovídat na každou, protože jako malý kluk jsem si představoval, jak budu hrát velký baseball před fanoušky. Teď to tu je, tak jim to chci vrátit,“ vysvětluje. Na tiskovou konferenci dorazilo na tři desítky místních novinářů.
Jenže Chlupa ještě čeká tvrdá šichta, aby se probojoval do elitního týmu, v němž aktuálně žádný Evropan není. Zatím je na 35členné soupisce třetího, tzv. rozvojového týmu. „Giants do mě investovali, viděli mě hrát a věří, že se tam můžu dostat,“ říká Chlup, který se během podzimu bude aklimatizovat na odlišný styl.
„Japonští nadhazovači jsou tu jiní než v Americe. První krok je dostat se na soupisku 70 hráčů, pak můžu naskočit kdykoliv do hlavního týmu, když se někdo zraní nebo se mu nebude dařit, tam už hraje roli i štěstí,“ ví.
