Článek
Na kritickou situaci od jara upozorňuje Česká unie sportu (ČUS). "Klubům náklady vzrostly v průměru ve srovnání s loňským rokem určitě o desítky až stovky procent a stále nepředvídatelně a strmě narůstají. Jedná se zejména o subjekty, které mají vnitřní sportoviště typu nafukovací haly, tělocvičny, zimního stadionu nebo plaveckého bazénu," uvedl pro ČTK předseda ČUS Miroslav Jansta.
Sportoviště jsou zastaralá, na modernizaci nejsou finanční prostředky a možnosti úspor jsou velmi omezené. "Může se omezit provozní doba, vytápění, to vše ale omezí využívání sportoviště. Když kluby vypnou ventilátory, do nafukovací haly nebude proudit vzduch, a tudíž nebude stát. Když nebude fungovat chlazení, nebude v zimácích led. Není kde ušetřit. Limitovaným řešením je zvednout členské příspěvky nebo pronájem, ale do únosné míry, která neodradí členy a další klientelu, zejména pak rodiny s dětmi. To si nikdo ve sportovním prostředí nepřeje," řekl Jansta.
Někde s provozem sportovišť pomáhají obce a kraje. Získávání peněz od sponzorů bylo pro běžné kluby a tělovýchovné jednoty obtížné už dříve a v současné krizi je ještě těžší. Na státní dotaci na provoz dosáhne výrazně méně sportovních organizací než v roce 2021. "Vzhledem k tomu, že máme na výzvu Provoz a údržba méně peněz než loni, kdy byly ceny energií několikanásobně nižší, museli jsme zvolit užší okruh žadatelů. Žadatelé jsou tudíž zejména sportovní kluby, které mají dané sportoviště v majetku anebo pronajaté od státu, například od obcí a krajů," uvedl pro ČTK mluvčí NSA Jakub Večerka.
Zatímco loni si žádost podaly více než čtyři tisícovky klubů, tentokrát je pouze 2400 žadatelů. Ze hry vypadly například i kluby, které mají dlouhodobě pronajatá sportoviště od vlastní mateřské tělovýchovné jednoty. Úspěšní žadatelé budou muset na peníze ještě týdny čekat. NSA totiž může dotace vyplácet až po schválení novely státního rozpočtu na letošní rok, kde dostala 500 milionů korun navíc. Tu nyní projednávají poslanci a konečné schvalování se očekává v první polovině října.
Státní podpora je jen zlomkem toho, co by sportovní prostředí na energie potřebovalo. "Na základě dat a porovnání s loňským rokem odhadujeme, že náklady na energie všech amatérských sportovišť v České republice budou letos šest miliard korun. Loni to byly dvě miliardy a některé kluby mají energie do konce roku zafixované. Pokud nedojde k zastropování cen i pro sportoviště, mohlo by se jednat příští rok až o 10 miliard," uvedla NSA.
Zastropování cen elektřiny a plynu pro domácnosti a maloodběratele, které v pondělí schválila vláda, se provozovatelů sportovišť netýká. "Očekáváme, že vládní pomoc pro sportovní kluby bude zahrnuta v balíčku pro firmy, který by měl být představen v nejbližší době," věří NSA. Naopak ČUS se obává, aby sportovní kluby ve vládní pomoci nezůstaly stranou.
Ve středu vláda oznámila, že chystá program pro velkoodběratele elektřiny a plynu, kteří budou moci čerpat celkem 30 miliard korun. Podpora se podle ministra průmyslu a obchodu Josefa Síkely bude týkat zejména firem ze zpracovatelského průmyslu, dále těžebního průmyslu, ale také zemědělství či lesnictví. O sportu se vládní představitelé nezmínili. Přesné podmínky dotací by měly být jasné do 1. listopadu.