Článek
V rodině se třemi malými dětmi se nikdy nenudíte. Zajímavé je, že ani jedno z nich nedělá sport, jenž Kolářovou proslavil. Šestiletá dcera chodí na atletiku, pětiletý syn propadl sportovní gymnastice a dvouletý klučina se zatím „jen" hýbe. „Pokud budou chtít, na squash mají dost času. Jde o technicky specifický sport," popisuje Kolářová.
Zároveň jej označí za trochu jednostranný, děti prý mají do života dostat správný pohybový základ. „Sama jsem začínala v jedenácti. Předtím jsem si prošla gymnastikou. Na squash jsem ze začátku nebyla šikovná, ale převážilo nadšení," vybavuje si žena, která v roce 2012 vystoupala až na 43. místo světa.
Nyní už pomalu přemítá, jak skloubit rodinu, práci a sport. „Bylo mi osmadvacet, když jsem ukončila profesionální kariéru a nastoupila do práce," líčí dnes 36letá vystudovaná právnička. Její kroky vedly logicky do advokátní kanceláře. „Právo mě baví. Chtěla bych se k němu vrátit. Nabízí se možnost propojit ho s oblastí sportu, který mám tolik ráda. Jestli se poté dostanu k práci pro sportovní svazy, se teprve uvidí. Bavil by mě i neziskový sektor. Dělat s dětmi a mladými lidmi," přemítá Kolářová, jejíž syn by měl jít od září do školky a rozhodnutí bude na stole.
Squashistka Olga Kolářová za svobodna Ertlová dokázala domácí mistrovství republiky v minulosti už pětkrát vyhrát. I tentokrát by se ráda dostala mezi nejlepší.
Nebo by se mohla vydat cestou svých rodičů. Táta Zdeněk Ertl je předsedou Sdružení sportovních svazů ČR a máma Ivana místopředsedkyní Evropské asociace univerzitních sportů. „Jsem na ně pyšná. Oba se ve sportu pohybují léta. Zvlášť táta je hodně aktivní," oceňuje rodiče. To její otec otevíral témata sportování dětí v pandemii i po ní. „Mluvil o odlivu dětí od pravidelného sportování, ať už organizovaného nebo neorganizovaného," sděluje Kolářová.
Sama má k tématu, co říci. Přestože je její rodina nadprůměrně aktivní, problémy se vyskytly. „I na svých opravdu malých dětech vidím, jak rok a půl stagnovaly. My je tahali ven, jezdili jsme na kole, i tak bylo mnohem složitější vše sladit," neskrývá. „Organizovaná činnost je v určité chvíli nenahraditelná. Děti své rodiče nechtějí poslouchat. Trenér je v tomto k nezaplacení. Bude zajímavé, kolik dětí se ke sportu vrátí a v jaké kondici," přemítá.
O formě Olgy Kolářové nikdo nepochybuje. Do loňského šampionátu nastoupila téměř bez tréninku, a přesto postoupila do finále. „Samozřejmě jsem byla zklamaná, že jsem nezískala zlato. Ale zpětně si mohu říct, že jsem v dané chvíli udělala maximum," líčí squashistka, která od té doby nelenila a propracovala se o 32. příček výše v domácím žebříčku. „Třináctka mi možná přinese štěstí, ale nic neřeší. Abych byla nasazená, musela bych být v osmičce. Takhle mi může los přidělit jedničku klidně v prvním kole," upřesňuje hráčka, jež v polovině února prokázala vynikající formu na áčkovém turnaji Moravian Silesian Squash Open, kde nenašla přemožitelku.
Stejný výsledek by ráda zopakovala na mistrovství republiky, které se od čtvrtka do neděle uskuteční v pražském Hector Squash Centru. „Chci podat maximální výkon. Pokud se mi to podaří a dostanu se do finále, budu ráda," vysvětluje Kolářová. „Ale už mi táhne na čtyřicet, většina soupeřek by mohly být moje dcery. Je fajn, že jsem s nimi schopná držet krok," usmívá se Kolářová. Pohoda z ní jen čiší. Zdá se, že nemohla zvolit lepší „přípravu". „Je tu krásně, kolem chalupy máme metr sněhu. A teď dokonce vysvitlo i sluníčko," dodává jedna z nejlepších squashistek české historie.
