Článek
Sport.cz, který se dopadům drahých energií na kluby věnuje dlouhodobě, oslovil na konci ledna, tedy onoho krizového měsíce, největší tuzemské sportovní „hráče". Z hokejového svazu, kde měla být kvůli vysokým nárokům na energie situace nejdramatičtější, ale i ze Sokola, České unie sportu (ČUS) i NSA dorazily shodné odpovědi. Zavírání se nekoná, protože pomohl stát zastropováním cen energií i samotný pokles jejich aktuálních cen.
„Situace je lepší, než to vypadalo. Průměrná cena je nyní 3 500 korun za megawatthodinu, což je nejlevnější cena od loňského ledna. Ačkoliv jsou všichni spokojení, tak já spokojený nejsem, protože je to pořád 2,5násobek, než to bylo v roce 2021. Když dal někdo pět milionů za elektřinu, tak teď je na 11 milionech. Ale v kontextu loňského léta je to paráda," říká Milan Vacke, člen výkonného výboru hokejového svazu a provozovatel sportovního areálu v Klášterci nad Ohří.
Ten navíc přidává, že zastropovanou cenou 5 Kč/kWh (bez DPH) mají kluby jistotu, že i kdyby cena na burze zase vyletěla, tak ony znají hranici.
„Zastropování pomohlo. Nejen 'cenově', tedy že náklady nemohou nekontrolovaně růst, ale především v tom, že vedení tělocvičných jednot si dokáže spočítat, jaké náklady je čekají a mohou se přizpůsobit. Ať už větším šetřením, zdražením příspěvků či jiným způsobem," přidává také mluvčí Sokola Jiří Reichl.
Sokolové ale i jiní pronajímatelé tak na základě stropu navýšili ceny pronájmů tělocvičen i ledů, což vyššími fakturami „odnášejí" především sportovci-hobíci, školy či sportovní kluby bez vlastní infrastruktury. ČUS kupříkladu na podzim zvažoval uzavření plaveckého stadionu v Podolí, nakonec tak díky zastropovaným cenám učinit nemusel, ale zvedl ceny za vstup v průměru o 35 procent.
Kluby – stejně jako domácnosti – se učí šetřit, hledají úsporná opatření. „A teď čekají, jestli to bude dostatečné k přežití. Asi udrží základní provoz, ale už nebudou prostředky na opravy a investice, tedy rozvoj areálů. A sportovní zařízení se tak dál budou vybydlovat. Pokud klubům s nárůstem cen energií nepomohou veřejné rozpočty, obávám se, že situaci neudýchají a spolková sportovní zařízení dostanou po covidu definitivní K.O.," varuje Jaroslav Chvalný, předseda Pražské tělovýchovné unie.
On i další sportovní činovníci poukazují, že zásadní roli nyní mají zástupci měst i krajů, zda dané kluby podpoří, protože například zdražovat ledy nelze do astronomických výšin. „Když se to přežene, tak lidi nechodí. Jsou stadiony, které omezí provoz, ale podle mého názoru 80 procent měst se k tomu postavilo čelem," říká Milan Vacke.
Nejistá je ale situace okolo podpory od NSA. Loni sice agentura na poslední chvíli navýšila alokaci pro program Provoz a údržba o 385 milionů korun, jak to ale s touto klíčovou dotací bude letos, se neví. „NSA se zatím nevyjádřila, zda vypíše program Provoz a údržba na rok 2023, což je pro mě osobně opravdu nepochopitelné. Provozovatelům tak chybí jistota zda, kdy a v jaké výši mohou očekávat podporu z veřejných zdrojů," kritizuje Chvalný.
Více světla nepřinesla ani samotná NSA. „V současné době řešíme společně se sportovními svazy podobu programu Provoz a údržba. Je možné, že dojde k určitým změnám, proto nedokážu nyní předvídat," odpověděl pro Sport.cz mluvčí NSA Jakub Večerka.
