Článek
Pět let závodně plaval, ale pak ho zlákala pestrost sportu, který v minulosti přinesl Česku tolik úspěchů. „Pětiboj je všestranný, disciplíny spolu vlastně nesouvisejí, ale trénink nikdy není nuda, jinak bych ho nemohl dělat už deset let,“ usmívá se.
Ale jen zábavný trénink by ho nenaplňoval. „Asi bych nemohl dělat něco, co by mi úplně nešlo. Některé závody se povedly, to mě také u pětiboje drží, že v něm vidím i nějaký smysl,“ přiznává.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
Mezi jeho nejpovedenější závody určitě patří předloňské mistrovství Evropy, kde bronzem vybojoval olympijskou místenku a třeba i šanci v Tokiu stanout po boku českých olympijských medailistů Davida Svobody, Libora Capaliniho nebo družstva Jiří Adam, Jan Bártů, Bohumil Starnovský.
„Je pravda, že náš sport se mění každou olympiádu, ale výsledky těchto osobností jsou motivací, že i u nás může vyrůst kvalitní závodník,“ říká Vlach. Poslední zásadní pětibojařskou změnou bylo spojení běhu a střelby do závěrečné kombinované disciplíny, která následuje po šermu, plavání a parkuru.
A na další olympiádě v Paříži už by měli pětibojaři závodit v divácky atraktivnějším formátu, kdy se všechny disciplíny stihnou do 90 minut.
Tam už by Vlach mohl závodit s právnickým titulem, momentálně je ve třetím ročníku univerzity. „Na konci gymnázia jsem měl problém se rozhodnout, jakou školu si vybrat. Ale na práva šlo i několik spolužáků, tak jsem to zkusil a zjistil, že to je docela dobrá volba pro sportovce,“ říká možná trochu překvapivě.
„Zkoušky jsou sice náročné, ale osobní účast na výuce není extra povinná, v dnešní době si přednášky můžu pouštět zpětně. Když skončí zkouškové období, rád se uchýlím k tréninku, naopak po závodech mi nevadí si přečíst učebnice,“ dodává Vlach.
