Zlatý tým vyrovnal světový rekord a Kostelecký přidal stříbro

Češi už měli odstříleno a jen čekali, co udělá poslední z ruských borců, olympijský medailista a mistr světa Alexej Alipov ve svojí poslední položce. Pálil jak z partesu. Obloha byla lehce podmračená, foukal mírný vítr. Poslední terče drtil na první ránu. Nikdo nepochyboval, že pošle svůj tým pro zlato. Ale pak přišla ta poslední, pětadvacátá. Terč vyletěl rovně, takové považují střelci za lehčí. Jenže lehký větřík přidržel oranžový kotouč nízko nad zemí a sebevědomý Rus poslal obě rány nad něj. Češi byli zlatí, protože při vyrovnaném počtu 386 bodů rozhodovaly poslední položky a ty měli Češi o jeden bod lepší. Zároveň obhájili loňský titul z Kazaně.

Drama ale teprve gradovalo. Šesti borců s nástřelem 123 terčů bojovalo v rozstřelu o zbývající čtyři finálová místa. Kostelecký měl postup jistý po druhé ráně. Gach se rval až do konce a rozhodl devátým výstřelem. Finále projel jako nůž máslem Slovák Erik Varga. Gach střílel první a podle nového pravidla musel čekat na pokyn rozhodčího kvůli televizi. Udělal pět chyb...

Kostelecký minul dva terče, pátý a devátý, a zdálo se, že i jemu se medaile vzdaluje. Soupeři však začali chybovat, zatímco olympijský vítěz z Pekingu už nepustil ani jednoho hliněného „holuba.“ Nakonec se probil do dalšího rozstřelu, tentokrát o stříbro a bronz. V duelu se Slovincem Bostjanem Mackem zvedl ruce nad hlavu po třetí ráně!

„To je paráda. Ty dva rozstřely navíc mi ani moc nevadili. Spíš mě mrzel ten pátý terč, který jsem ve finále minul. Byla to moje hrubá chyba, došlo tam k nějakému problému, rozhodčí mi dali možnost znovu založit zbraň a já to pokazil... Po té druhé chybě to ze mne spadlo a už jsem střílel v klidu a věřil ještě v medaili. Je to moje třetí individuální evropské stříbro, jednou jsem titul vyhrál,“ radoval se David Kostelecký, i když na něm byla znát velká únava, a dodal: „Letos jsem měl těžký rok, ale nad vodou mě drželo narození syna Denise. Před finále mi telefonovala manželka Lenka, slovenská reprezentantka ve střelbě, že ho pokakal vrabec a budu mít štěstí, to se naplnilo.“

Jiří Gach byl rozmrzelý... „Jsem zvyklý střílet v rytmu, ale musel jsem čekat na pokyn rozhodčího, to mě rozhodilo, nemohl jsem se plně koncentrovat. Odnese to vždycky šestý střelec ve finálové položce a je tím diskriminován. Ale zlato družstva to vynahradí, i když ve finále jsem měl na víc, tyhle bitvy mi totiž jdou.“

Jiří Lipták sledoval kolegy pod stříškou, protože na začátek finále se rozpršelo. „Mrzí mě ten předposlední terč, protože bychom měli nový světový rekord a do finále bych se snad také prostřílel,“ posteskl si. Kostelecký v dešti vyhrál olympiádu... „Vzpomněl jsem si na to, ale tam mi na postup stačilo 121 bodů, tady se střílela neskutečná čísla. Škoda, že déšť nevydržel až do konce finále...“

Spokojeností zářil i trenér Jan Dvořák... „Tohle je opravdová super parta. Obhájit titul v obrovské evropské konkurenci, to se hned tak nepovede. Navíc nás na této střelnici čeká za tři týdny mistrovství světa. Dvě účastnická místa pro olympijský Londýn už máme, víc získat nelze, takže budeme moci střílet bez nervů. Věřím, že zase budeme bojovat o medaile, i když konkurence ještě vzroste na víc než sto padesát borců, z nichž nejméně třetina může reálně myslet na medaili.“

Pětadvacetiletý nováček Vladimír Haloda se v pátek prostřílel překvapivě až do finále olympijské disciplíny libovolná malorážka 60 ran vleže. V něm však neuspěl, i když byla šance i na účastnické místo v Londýně. „Ve čtvrtek jsem postoupil z kvalifikace jako předposlední, v pátek jsem střílel bez zábran a o ono to vyšlo. Ve finále jsem ale zaplatil nováčkovskou daň, nikdy jsem takovou soutěž nestřílel,“ přiznal Vladimír Haloda, který ještě loni dělal údržbáře na střelnici v Plzni-Lobzích.

Až v rozstřelu přišla o finále ve sportovní malorážce 3x20 ran Adéla Sýkorová, která pak jen smutně krčila rameny... „Ten rozstřel mě tak neštve jako poslední poloha vkleče, kde jsem dala zbytečnou sedmičku. Měla jsem tu na víc. Myslela jsem na 580 bodů.“

Závod vůbec nevyšel Kateřině Emmons, stříbrné v této disciplíně na OH v Pekingu. „Malorážku trénuje krátce, to je znát, vkleče dala hned na začátku sedmičku a osmičku a bylo po všem, z toho se těžko zvedá,“ konstatovala trenérka Kateřina Frantalová.