Článek
Jak jste oslavil tenhle dvojnásobný úspěch?
Neoslavil, protože dneska jsme stříleli mixy s Kateřinou Janečkovou. Spát jsem šel včera sice brzy, ale usnul jsem až ve tři ráno. Cítil jsem se úplně rozbitý, tělo pořád pumpovalo a ráno jsem vstával hodně nevyspalý. Neměl jsem už energii, tu jsem nechal na střelnici v neděli, v pondělí to bylo znát. Nic moc.
Jak se to dělá, že se vám víc, než rok nepovede individuální medailový výsledek a pak vyhrajete na střelnici, která, jak jste řekl, vám vyloženě nesedí?
Byl jsem z toho sám překvapený. Zdá se mi to až neuvěřitelné. Ale nějak mi to střílelo, sám nevím, čím to. Asi podle toho pořekadla o štěstí a volovi (smích)... Ta střelnice je opravdu hrozná, shořela tu spousta favoritů. Říkal jsem si, že do finále může vést cesta i přes menší nástřel, což se potvrdilo. Ale já do něj šel se strachem. Na posledních dvou závodech před Minskem jsem pokazil finále, bál jsem se, aby se to nestalo i potřetí. Finále se ale vyvinulo dobře, jako bych dostal novou energii a vyšlo to. Fakt jsem vůbec nepočítal, že by se něco takového zrovna tady mohlo povést.
Střelec David Kostelecký vybojoval na Evropských hrách v Minsku zlatou medaili v trapu.
Takže tu střelnici budete mít teď rád?
To ne. Minsk jsem ale bral i jako poslední šanci získat na Evropských hrách placku. Před čtyřmi roky v Baku jsem skončil až ve třetí desítce. Je mi čtyřiačtyřicet, plánuju na půl roku dopředu, maximálně na rok, takže o těch příštích Evropských hrách vůbec neuvažuji. Ani Tokio si zatím nepouštím do hlavy, pokud pojedu, bude to šestá olympiáda. Nejhorší je, že mě všichni mají spojeného právě s olympiádou, stále se říká... Kostelecký, olympijský vítěz z Pekingu... To už je dávno a dostat se na teď olympiádu je těžší a těžší. Ubývá účastnických míst, naopak roste konkurence. Tohle ale nikomu nevysvětlíte. O to víc jsem rád, že to spojení Kostelecký rovná se olympiáda zafungovalo. Hlavní úkol je tak splněn.
Základní závod vyhrál váš kolega Jiří Lipták, ale nakonec byl čtvrtý. Kde má ještě šanci si účast v Tokiu vystřílet?
Těch možností je víc. Na mistrovství světa sice není žádné místo, ale v srpnu na svěťáku ve Finsku jsou dvě, v září na mistrovství Evropy další dvě, příští rok na Evropě jedno. A pak tu je pro nejlépe postaveného střelce ve světovém žebříčku, který nebude mít účastnické místo, bonus v podobě účasti v Tokiu, který dostane tzv. šťastný poražený. Proto bude důležitý každý bod z velkých soutěží, tedy i z mistrovství světa, kde jich lze získat nejvíc. Jirka střílí jako zvíře, což předvedl i tady v tom pekle. Je to jeden z nejsilnějších střelců, jaké jsem kdy viděl. Vydrží všechno. On to zvládne a třeba pojedeme do Tokia spolu.
Střelec David Kostelecký (uprostřed) vybojoval na Evropských hrách v Minsku zlatou medaili v trapu. Vlevo je druhý Ital Valerio Grazini a vpravo třetí Brit Aaron Heading.
Medaile už máte ze všech velkých soutěží, olympiády, světových a evropských šampionátů i Světového poháru, teď přibyla ta z Evropských her. Zbývá vám ještě nějaká motivace?
Té mám pořád dost, medaile se nepřejí. Tím, že jsem splnil hlavní úkol tohoto předolympijského cyklu a trefil olympijské Tokio, ze mne spadl obrovský balvan. Budu moct střílet bez velkého tlaku, mohu se soustředit jen na konkrétní závod a v klidu se připravit případně i do Tokia. Zároveň to znamená, že můžu některé závody vynechat a odpočinout si, což udělám v srpnu se Světovým pohárem ve Finsku. Už tuto sobotu ale jedu na mistrovství světa do italského Lonata.
