Článek
Už cítíte nervozitu před svojí první olympiádou?
Vůbec ne. Letím ve čtvrtek 28. července, skoro za týden, takže u mne pořád převládá nadšení, že pojedu na olympiádu a těším se.
V jaké jste fázi přípravy?
Ladím. Střílím, abych držela flintu v ruce a neležela doma pod postelí, zkrátka abych nevyšla ze cviku. Už to není na objem.
Našli jste s trenérem Luborem Novotou střelnici, která se alespoň trochu podobá té olympijské v Riu?
Do konce týdne střílíme v Trnavě, kde je rozlehlá střelnice, myslím tím otevřená, podobně jako ta v Riu. Žádnou hodně podobnou jsme nenašli, neexistuje a nenasimulujete na ní ani počasí, velké vedro a vysokou vlhkost. Nám šlo o to, abych se naučila pracovat s tím rozlehlým prostorem, a to se daří. Podobná střelnice je i ve Vlašimi.
Říkáte si, že ještě to či ono musíte zvládnout, nebo už se cítíte připravená?
Možná to bude znít blbě, ale opravdu jen ladíme. Udělali jsme v přípravě maximum, cítím se v dobré formě a pohodě. Snad to vydrží až do Ria a budu trefovat to, co je třeba, tedy terče.
Někteří sportovci se vzdali účasti na olympiádě z obav z viru zika. Máte z něho také strach?
Nemám. Podle mne je zika nafouknutá bublina. Nezpochybňuji, že tam ti infikovaní komáři někde jsou, ale já jsem v Riu při Světovém poháru nepotkala ani jednoho. Když si člověk dá pozor a chrání se, nemá se podle mne čeho bát... Ale to je můj názor. Je to věc každého sportovce, jak se rozhodne. Co se týká toho zdůvodnění, každý si musí zamést před vlastním prahem, tedy říct na rovinu, jestli se opravdu bojí, nebo vymlouvá, protože se mu na olympiádu nechce, jelikož nevidí v účasti žádný osobní přínos.
Přemýšleli jste s trenérem, s čím budete v Riu spokojení, jestli s bodovým nástřelem nebo konečným umístěním?
Do Ria jedu s tím, že tam chci zastřílet co nejlepší výsledek. Jestli prohraji i s plným počtem 75 bodů, protože nás bude hodně, budu vědět, že jsem udělala maximum. Jestli nastřílím jen 66 bodů a vyhraji s tím, bude to jiná situace. Nespokojenost s nástřelem a spokojenost s umístěním. To všechno se uvidí až tam v samotném závodě. Tím chci říct, že v první řadě musím odmakat základní závod, těch pětasedmdesát ran. A až nám to všem sečtou, uvidí se, na co to bude stačit. V každém případě, ať dopadnu jakkoliv, musím ze střelnice jít s vnitřním pocitem, že jsem odevzdala vše, co ve mně bylo.
