Článek
Vítězná Gabriela Soukalová i s úpravami v tváři proti třeskutému mrazu v Chanty Mansijsku.
Gabriela Soukalová si jako vítězka závodu SP v Chanty Mansijsku užila společně s dalšími dvěma medailistkami jízdu na saních.
Byl to netradiční start finálového podniku životní sezóny třiadvacetileté Soukalové. Podruhé v kariéře vyhrála závod Světového poháru, na vyhlášení ji vezlo spřežení statných sobů a pak přišel netradiční závěr tiskové konference.
Netradiční žádost ji nerozhodila
Nezdálo se, že by setkání médií se sportovci mělo vybočit ze svého klasického koloritu. Zhodnocení běhu a střelby trojice nejlepších, otázka moderátora, zda má některý z novinářů nějaký dotaz. Když už se zdálo, že ne, přihlásila se o slovo jedna z domácích žurnalistek.
„Gabrielo, předpokládám, že jste dnes hodně šťastná, mohla byste nám zazpívat, ať jsme také šťastni,“ zněla nezvyklá prosba. Nikdo by se nedivil, kdyby Soukalová zdvořile odmítla, ale biatlonistka si vzala mikrofon a předvedla, jaký v ní dříme i mimosportovní talent. Když dozpívala, uznale jí zatleskaly i její německé soupeřky Andrea Henkelová a Miriam Gössnerová.
Hraje, zpívá, kreslí, navrhuje
Ostatně, nebylo to poprvé, kdy Soukalová předvedla své umělecké vlohy. Vždyť devět let hrála na klavír, hezky kreslí, navrhuje medaile a s kamarádem natočila klip k písni Scarborough Fair.
Dojemnou rozlučku s biatlonovým mistrovstvím světa pak připravila v únoru v Novém Městě na Moravě. Už po zisku bronzu ze smíšené štafety slíbila, že na konci šampionátu zazpívá. Slib neporušila, a tak si s ní Vysočina Arena zanotovala píseň Don´t Speak od skupiny No Doubt.
