VIDEO: Šampión Konečný poprvé obhájil titul, do ringu se postavil redaktor Sport.cz

Dvaatřicetiletý Konečný v sobotu vyhrál titul mistra Evropy v lehké střední váze. Nikdo z Čechů před ním tuto metu nezdolal. Ale je opravdu tak dobrý? No co, kluka zkusíme. Přijímá výzvu k obhajobě. Manažeři dolaďují detaily dvacetistránkové smlouvy do posledních vteřin před životním soubojem. Tedy jak pro koho. Není kam uniknout. On se chce opět laskat s mistrovským pásem, já jsem proti, přijde o něj! Bez debat. Mám plán, který je jednoduchý. Prostě chci. Realita ale má svá pravidla, která nejdou přetlouct, přebít, ošidit. Bohužel.

Dohoda zní tři kola po třech minutách. Vše je připraveno: on, já, rozhodčí i sličná slečna s čísly oznamující jednotlivá kola... povedla se. Ale zpět k boxu. Stačí jediné, sestřelit ho. Mám přece plán.

Boxer Lukáš Konečný (v červeném) boxuje s redaktorem Sport.czfoto: Reuters/Aleš Pelikán

Konečný je na první pohled v pohodě, ale já spatřuji, že se snaží zakrýt nervozitu, dokonce si bere vítězné rukavice z Birminghamu. Asi pro štěstí. Na jeho podporu nechybí manželka, ale nenechávám se rozladit, připravuji si svůj scénář. Ano, ano, mám plán.

První kolo: Zpočátku lehká oťukávaná, zjišťuji slabiny soka, čtu styl evropského šampióna. Au, au, au. Nestihám číst. Žádná panika, nemyslete. Konečný, když vede, tak povolí, to je jeho problém celý život, sám to nepopírá. Snažím se o „rychlé“ údery, ale postupně si začínám uvědomovat, že když já svoji paži dám od obličeje, paže protivníka se zničehonic objeví a daruje políček. Gong. Konec prvního kola. Tak to bychom měli, snažím se napít, dýchat, žít. Minuta pauzy letí jak Usain Bolt, tři minuty mezi provazy... ani nemluvím.

Boxer Lukáš Konečný (v červeném) boxuje s redaktorem Sport.czfoto: Reuters/Aleš Pelikán

Druhé kolo. Podle Konečného pohledu přichází na řadu krutá realita a pás se pomalu začíná vzdalovat. Pár umístěných na spodek a opírám se o kolena. První počítání. Lapám po dechu, úpím, on se drze a vítězoslavně promenáduje v ringu, ale já vstávám, Konečný je překvapen. Tak lehký to mít nebudeš, říkám si pro sebe a vycením úsměv „klídek, chlapečku“. Vysílám pár „těžkotonážních“ střel, ale narážím na pancíř. On se také usmívá a já opět opřen v provazech schytávám ránu za ranou. Asi výplatní den.

Třetí kolo. Kašlu na plán, chci přežít. Žebra hlásí, že jejich doba trvanlivosti končí, obličej také nebude na výstavu. Konečný tuší, že tento boj neprohraje, ale k mému překvapení nepolevuje. Co se děje? Tohle v plánu nebylo. Zrada, mám ho přečteného. On má plán. Seřezat mě a sejmout před limitem. Není pochyb, zase jsem počítán, ale přemlouvám poslední dvě buňky odhodlání, vstávám a nechám se bít. Nevidím jiné východisko. Konec. Konečný obhajuje, já ukončuji kariéru.

Nadechnout se nemůžu, kýchat nemůžu, žebra hlásí, že lhůta trvanlivosti pominula. Po pásu nekoukám, má ho pevně v moci on - vítěz. Ani na něj nemrknu, nerad bych schytal zase do žeber.