Článek
Zimbabwe - slepý komentátor
Deu Plessis se při poslouchání televizních přenosů soustředí na rychlost míčku nadhazovače, na jeho falše a vzápětí si všímá emocí, které hráči vydávají. Z toho je schopen analyzovat sílu a směr míčku dopadajícího na pálku a také, zda byl odpal úspěšný.
Jak sám prohlašuje, ke komentování potřebuje jen mikrofon u odpalovače a kolegy, aby ho ujistili, že se neplete. „Slepý jsem se už narodil. Na obou mých sítnicích nalezli nádor a doktoři mi dávali 3 až 5 měsíců života. Ale já se nevzdávám a dnes je mi 35,“ říká Du Plessis.
Jeho láska ke kriketu začala už před 20 lety, když poslouchal rozhlasové vysílání kriketového zápasu na internátní škole v Jižní Africe a Du Plessise nadchlo skandování tisíců fanoušků. „Pak jsem si začal uvědomovat, že mikrofony u hřiště jsou velmi velmi užitečné, protože mi pomáhají určit nástup nadhazovače,“ říká s tím, že hráče určuje podle zvuků, které vydávají nohami.
Respekt si slepý komentátor vypracoval i u svých kolegů. „Je úžasné, že člověk, který vůbec nic nevidí, může komentovat kriket. A to beze sporu ukazuje, jak úžasný člověk Dean du Plessis je. Jeho sluch je na tak vysoké úrovni, že dokáže komentovat jen podle zvuků. Jednou jsme se společně dívali na zápas Nový Zéland versus Jižní Afrika a on mi řekl, že na hřiště nastupuje De Lange. Ptal jsem se ho, jak to poznal a on mi řekl, že podle zvuků, které dělá svýma nohama. (De Lange) si třel podrážky o zem. Těchto maličkostí si všímá a to je to úžasné,“ svěřil se komentátor Chris Harris.
