Článek
Její sportovní hvězda poprvé zazářila na MS 1958 v Moskvě, odkud si přivezla první „velké“ stříbro. O dva roky později na OH v Římě získala kov stejné hodnoty jako členka družstva. V roce 1962 už kralovala světu na pražském MS v přeskoku, ke zlatu přidala dvě stříbra a bronz. Na ME v roce 1965 získala pět zlatých medailí, o rok později na MS pak tři zlaté a dvě stříbrné medaile. Z ME 1967 v Amsterdamu si přivezla dokonce sedm zlatých medailí.
Neslavnější období její úžasné sportovní kariéry je však ohraničeno OH 1964 v Tokiu a 1968 v Mexiku. Z Japonska si převezla zlaté medaile z víceboje jednotlivkyň, kladiny a z přeskoku, stříbro přidala opět jako členka družstva. V Mexiku získala zlaté medaile ve víceboji, přeskoku, na bradlech a v prostných, na kladině a v týmové soutěži získala stříbro.
Práce pro Havla, ČOV i MOV
Přímo v Mexiko City se provdala za běžce Josefa Odložila, s nímž měla později syna Martina. V témže roce byla vyhlášena Nejlepším sportovcem světa. Titul Sportovec roku získala doma v letech 1964, 1966, 1967 a 1968. Po Emilu Zátopkovi pak byla jako druhá na začátku tohoto tisíciletí zařazena sportovními novináři do Síně slávy českého sportu.
V roce 1968 Věra Odložilová-Čáslavská ukončila aktivní kariéru, ale tehdejší režim jí všemožně bránil v dalším uplatnění. Krátce trénovala doma a v Mexiku. Nevydařilo se jí ani manželství a s Odložilem se rozvedla. I když nikdy neupadla v zapomnění, na výsluní se vrátila po sametové revoluci 1989.
Stala se poradkyní a asistentkou prezidenta Havla, od roku 1990 vedla Československý a poté až do roku 1996 Český olympijský výbor, v roce 1995 byla zvolena členkou MOV. Byl jí udělen také Olympijský řád jako nejvyšší světové sportovní vyznamenání. Roztržka syna s otcem, která skončila smrtí Josefa Odložila, Čáslavskou psychicky zlomila. Vzdala se všech funkcí, musela se léčit a také nyní žije v ústraní. Pro svět i rodnou zemi je však nezapomenutelnou sportovní legendou. K jejímu jubileu jí upřímně blahopřeje i deník Právo a Sport.cz.
