Hlavní obsah

Váňu přemohlo stáří, ale ve stájích už má nového šimla

Pardubice

Josef Váňa kýžený devátý žokejský a desátý trenérský triumf ve Velké pardubické nepřidal. S třináctiletým Tiumenem v poklidu probíhal cílem šestnáctý, za špičkou zaostali i další jím připravovaní koně - Zarif a Soros. „Přemohlo nás stáří,“ vybafl hned po dostihu. Skončila krátce před 62. narozeninami jeho jezdecká kariéra, jak znovu naznačoval? Nechává si otevřená vrátka.

Foto: Vlastimil Vacek, Právo

Josef Váňa s Tiumenem po letošní Velké pardubické.

Článek
Fotogalerie

Jaké jsou vaše pocity po boji?

Jsem tady, zdravý, kůň taky. Co na to říct, porazil nás věk. Chtěli jsme vydělat nějaké peníze, ale už to nešlo, za suchým příkopem (22. překážka) jsem věděl, že tenhle rok to nepůjde.

Co ten další?

Řeknu to jednoduše, budu se dívat z tribuny.

To jste říkal už loni...

Každá písnička jednou končí. Jen doufám, že mě mladý neukecá, abych nemusel jezdit toho šimla, kterého mi koupil. Řeknu na rovinu, je to čím dál těžší dát se do cajku a možná bude opravdu lepší se na to vyprdnout a nechat to mladším. Velká pardubická je čím dál rychlejší. Nebudu teď dělat žádná unáhlená rozhodnutí, uvidíme, co přinese čas.

Na rozdíl od minulého roku, kdy jste šel do cíle pěšky, jste s Tiumenem dokončili. Berete aspoň tohle jako pozitivum?

Když mě předjela Martina Růžičková, tak tam žádné pozitivum není (úsměv). Splnila si svůj životní sen, já jí to přeju, může se pomaličku chystat do hrobu se mnou. Myslel jsem, že těch Velkých pardubických odjedu třicet, ale už to asi nedám.

Jak jste poznal, že to letos nepůjde?

Dvakrát třikrát jsem ho plácl po suchém příkopu po krku, a když jsem viděl, že tam není žádná reakce, že nešel za těmi mladými, měl jsem pocit, že už je nedohoníme.

A co váš zmíněný nový kůň. Nekupoval jste ho asi jen tak.

Abbott Gray má pět let, je z Irska, kvůli Velké jsme ho pořizovali, zatím se ale musí naučit běhat dostihy.

Zažíval jste aplaus? Jaké to byly pocity?

Užíval jsem si to, je to docela příjemné. A člověk si říká, že má staršího zkušeného koně, co se může stát... Ale stát se může cokoliv, těch průs.rů bylo několik, třeba na Taxisu, ale tím, jaký Tiumen je, z toho vyvázl, děkuju i jemu, že jsem si ten možná poslední dostih krásně užil.

Těch drsných momentů v dostihu opravdu nebylo málo...

Tiumen třikrát málem spadl, třeba za jedenáctkou, za taxisem to bylo opravdu krkolomné, chviličku jsem seděl vedle sedla a zřejmě asi ty čakry a všechno jsem měl srovnaný, tak mě to vytáhlo zpátky.

Nezvyklý moment byl už na úplném počátku, jelo se nadvakrát...

Startérka upozornila, že když řekne 'otočte se', neznamená to jeďte. Ona řekla 'otočte se' a my jsme jeli, tak nás zastavila, myslím, že jsme ji nenasr..., ale startér se musí poslouchat.

Stačil jste sledovat další koně, které jste měl v dostihu?

Pořád. Na cílové rovině jsem si říkal, že Zarif tam někde je, že Pepča (syn) bude tak desátý (nakonec byl se Sorosem jedenáctý), bohužel Zarif byl až šestý, myslel jsem, že bude tak čtvrtý.

Co si budete ze dne, kdy možná končíte žokejskou kariéru, pamatovat nejvíc?

Tu nádheru před tribunami, co jiného.

Související témata: