Článek
"Beru to jako úspěšnou misi," zhodnotil Vabroušek svoji cestu na pátý největší světadíl. Nejdříve tam na ledovci Union Glacier vyhrál maratón v čase 3:34:47 a o dva dny později i ultramaratón na 100 kilometrů za 11:21:46.
"Doufám, že moje nové traťové rekordy chvilku vydrží, ale když ne, tak se nic neděje. Potěšilo mě to a jsem rád, že to tak dopadlo, ale těžko to přirovnávat k závodům, které jezdím běžně," řekl čtyřicetiletý pravidelný účastník havajského Ironmana, který si měsíc před odletem do Antarktidy zlomil ruku.
Trénoval v poláriu
Možná i díky zlomenině měl více času na specializovanou arktickou přípravu. Chodil každý den do polária a v -20 stupních běhal v mrazírnách. "Nic jsem nepodcenil a vyplatilo se," řekl, že se mu maratón až v -30 stupních běžel dobře a jeho průdušky nápor vydržely. "Po závodu to nebyl větší problém, jen jsem chvilku kašlal."
Na ultramaratón se podmínky změnily. Začalo sněžit a "oteplilo" se na -10 až -15 stupňů. "Napadlo dost čerstvého sněhu, což tam je neobvyklé. Byla špatná viditelnost, sníh se bořil a byl problém odraz a došlap, ale šlo to," řekl Vabroušek.
Zdrželo ho počasí
Hned po závodech se mělo letět domů, ale špatné podmínky prodloužily běžcům pobyt skoro o týden. Někdo se učil stavět iglú, Vabroušek si vyjel na horském kole a na běžkách. "Po okolí až na skaliska, která trčí ze sněhu. Překvapilo mě, jak rozmanitý je tam geologický podklad, byly v těch usazeninách vidět stovky minerálů."
V Antarktidě strávil Vabroušek přes dva týdny. "Takhle dlouho mimo domov jsem za posledních patnáct let nebyl," řekl. Cesta na závody mu jindy zabere maximálně pět dnů. "Jedu tři dny před závodem a po závodě hned domů," popisoval.
Sama návštěva Antarktidy byla pro Vabrouška neuvěřitelným zážitkem. "Člověk ví, že na jihu je obrovský bílý kontinent, ale když pak přes něj letí, tak si uvědomí, jak obrovský kus panenské přírody na naší planetě ještě existuje," řekl.
Chce obhájit titul v Ejlatu
Vrátit se tam ale nemá v úmyslu. "Zážitek už mám, dva závody jsem vyhrál a jednou to stačilo," má jasno. Možná ale využije nabídku na maratón na severním pólu. "Docela mě to láká, možná za rok, za dva nebo za tři bych to zkusil," uvažoval.
Nyní čeká Vabrouška opět postupný trénink především plavání a jízdy na kole, které musel kvůli zlomené ruce vynechat. "Musím tělu připomenout, že umělo plavat a jezdit, a postupně se začnu zase dostávat do formy, abych mohl obhajovat titul na železňákovi v Ejlatu," směřoval už své úsilí k lednovému závodu v Izraeli.
