Článek
„Tohle jsem chtěl vidět naživo, bylo to něco jako sen," říkal Dettori v průběhu 125. ročníku Velké pardubické. Chodil i mezi diváky. Bez většího povšimnutí...
Zkusila si legenda dostihových rovin vůbec někdy bitvu nad překážkami? „Už je to dávno. Měl jsem strach, ale nespadl jsem," lovil v paměti s úsměvem 44letý Ital, který se nakonec vyfotil společně s Váňou u jeho sochy na pardubickém závodišti. „To byl zase můj sen, foto s Dettorim. I když v minulosti jsme se už potkali," připomínal Váňa. „On je něco jako ve fotbale Messi. Dá se to tak myslím říct."
Česká dostihová legenda potřetí za posledních 31 let nešla na start Velké v roli žokeje. Jako trenér nevyrazil Váňa ani ke startu, jak uvažoval, aby usměrnil svého často trucujícího favorita Rabbit Wella. Zůstal na tribuně. „V přípravě jsem se snažil udělat maximu, teď už je to na vás, volové," vyslal s příznačnou přímočarostí žokeje v sedle svých koní do boje.
Završí jubilejní třicítku?
V hledišti to s ním pořádně cukalo. „Bylo to na ho...," netajil a plánoval panáka na úlevu. Na dálku před tím hnal vpřed hlavně syna, který potřetí ve VP skončil pátý. „Rabbit Well s ním běžel teprve druhou cross country v Pardubicích, je to úspěch a dobrá vyhlídka do budoucna, když bude zdravý," měl jasno Váňa starší.
Odhadl lepší formu svého další svěřence - Zarifa, kterého Josef Bartoš v rámci znovuobnovené spolupráce s legendou dovedl na třetí příčce. Váňův třetí trumf Hipo Jape s Petrem Tůmou nedokončil. Původně ho měl sedlat sám matador, ale nakonec to necelé dva týdny před Velkou vzdal. Dvaašedesátileté legendě tak stále chybějí dvě účasti do završení jubilejní třicítky. Zkusí to ještě dotáhnout? „Uvidíme," zopakoval s úsměvem a nadějí, že se pro něj najde vhodný kůň.
