Článek
Gesto v cíli bylo také pro maminku?
Ano. Zemřela mi před dvěma týdny, celý mítink daruju jí. Vyhrál jsem jen pro ni. Mami, miluju tě.
Pro vás tedy hodně emotivní triumf?
Určitě moc. Jde o maminku. Tu mají vždycky všichni nejradši a milují ji. A já ji miloval moc. Chtěl jsem, abych vyhrál a věnoval jí vítězství. Párkrát se mnou v Pardubicích i byla.
Jak velký ohlas bude mít vaše výhra na Slovensku?
Lidé, kteří se točí kolem koní, Velkou určitě sledovali. Jak velký ohlas můj triumf způsobí, nevím. Ale Slovák vyhrál Velkou po sedmadvaceti letech, tak snad ano.
Jak moc jste věřil, že to klapne po poslední překážce, kde jste skákal bok po boku s Playerem a Vandualem?
Znám Vanduala, je to starší pán, věděl jsem, že Hegnus má lepší finiš, že vyhraje, že ho porazí.
Považujete to za největší úspěch kariéry?
Určitě, Velká pardubická je Velká pardubická, je to topka. Konečně mi vyšla. Měl jsem pár let dozadu smůlu, vždycky jsem se před startem zranil. Věděl jsem, že jednou to přijde. Měl jsem před startem obavy, ale naštěstí všechno proběhlo v pořádku. Teď jsem se dočkal skvělého koně. Věděl jsem, že Hegnus je nejlepší v poli. Což také prokázal. Průběh dostihu byl ideální, jen tam trochu dělal kamufláž volný kůň. Ale jak jsme přeběhli na trávu, věděl jsem, že Hegnus je při síle.
Že pojedete Hegnuse jste se dozvěděl měsíc před Velkou, při které jste na něm seděl poprvé. Neměl jste obavy, jak ho zvládnete?
Když mi zavolal trenér Holčák, že budu jezdit Hegnuse, byl jsem nastartovaný. Strašně jsem byl rád. Nakoukal jsem si videa. Furt jsem dumal. S panem Holčákem jsme se dohodli, že budu jezdit vepředu. Jezdil jsem tak pátý, ale nechal koníka odpočívat. Věděl jsem, že je extratřída. Počkal jsem si, vyšlo to. Francouz mě tam sice jednou naremploval na bariéru, což Hegnuse strašně rozhodilo, musel se z toho vzpamatovávat. Podal ale super výkon, je to parádní kůň.
Jak se vám skákal taxis?
Půlky se mi sevřely, měl jsem strach, jak skok dopadne. Nakonec to tak nějak nevyšlo, ale Hegnus všechno famózně ustál.
