Článek
Barbora Hermannová smečuje během zápasu na mistrovství světa.
Barbora Hermannová během zápasu na mistrovství světa.
Markéta Sluková během zápasu na mistrovství světa.
Markéta Nausch Sluková (vlevo) a Barbora Hermannová oslavují postup do vyřazovací fáze mistrovství světa.
České jedničky Markéta Nausch Sluková (vlevo) a Barbora Hermannová,
Oslava druhého vítězství českých beachvolejbalistek na MS ve Vídni
Barbora Herrmanová o teplotách na MS ve Vídni
Mohl být vstup do mistrovství světa ještě pohodovější?
Sluková: Dvě výhry na rozjezd nejsou špatné. Odehrály jsme čtyři sety, tři byly poměrně jasné. Paraguayské holky nás ve druhém setu nedělního zápasu trošku pozlobily, ale šlo spíše o odraz toho, že jsme nebyly tolik precizní.
Při nedělním souboji s týmem z Paraguaye jste v druhém setu pustily soupeřky ve skóre hodně blízko. Čemu výpadek přičítáte?
Sluková: Je těžké udržet koncentraci, když se první set vyhraje hodně. Všechny holky na mistrovství umí hrát a je potřeba pořád tlačit na plný plyn. My jsme musely zařadit druhý rychlostní stupeň. Ale celkově jsme tempo zápasu diktovaly a měly to v režii.
V pondělí budete bojovat proti finskému páru Lehtonenová, Lahtiová o první místo ve skupině. Jak je důležité je při jistotě postupu přidat i třetí vítězství?
Hermannová: Pro dobrý pocit chceme skupinu vyhrát. Je fajn, jít do vyřazovacích bojů z první pozice. Mohli bychom mít relativně slabší los do prvního kola vyřazovací fáze. Nicméně může se klidně stát, že narazíme na holky, které hrají světovou ligu a jsou na špičce světového žebříčku, přitom půjdou do vyřazovací fáze až z třetí příčky. Bude záležet na štěstí u losu.
Neštve vás, že pořadatelé všechny vaše zápasy umístily až na třetí kurt, který je na samém konci areálu a jen pro tři sta diváků?
Hermannová: Vůbec ne. Je to vlastně jedno. Spíše by pro nás asi bylo překvapení, pokud bychom musely ve vyřazovací fázi na centrální kurt, kde jsme nestihly ani jeden trénink. Na trojce jsou diváci hodně blízko, atmosféra je mimořádná. Je to takové rodinné. Skok na do hlavní arény pro deset tisíc diváků by byl velký.
V obou zápasech dosavadního průběhu šampionátu jste měly prakticky domácí kulisu. Jak jste si atmosféru užily?
Sluková: Dorazilo za námi hodně kamarádů, rodinných příslušníků i dalších příznivců. Cítily jsme se jako v Praze. Je to vlastně domácí prostředí s výhodami. Při turnaji na Štvanici se od nás hodně čekalo, protože jsme byly domácí pár. Tady jsme venku, ale máme podporu jako doma.
Na hřišti jste v zápasovém tempu strávily v součtu jen sedmdesát šest minut. Je to hodně důležité s ohledem na velké vedro, které ve Vídni panuje?
Hermannová: Určitě je výhoda, že jsme se netahaly o výhru dlouho. V prvním zápase jsme se dostaly trošku do vysokých otáček, protože jsme hrály několik velmi náročných výměn. V neděli bylo vážně mimořádné dusno, na pondělí slibuje předpověď šestatřicet stupňů. Tudíž každý ždibec ušetřené síly bude super do dalších dnů.
