Článek
Vrátili jste se alespoň v tréninku k odstříleným objemům z období před koronavirem?
Trénujeme, jako by se nic nedělo, ale ono se děje. Chybějí nám závody. Měli jsme jeden kontrolní reprezentační na sto terčů a jeden pohárový, který se střílel na plný počet 125 ran, a vyřazovací systém s finále. Startovali jen čeští střelci, i tak se nás sešlo v trapu přes šedesát, což je slušné. Pochopitelně motivace není taková jako v normální sezoně, kdy by se střílely Světové poháry a světový i evropský šampionát. Musíme to letos zvládnout bez velkých mezinárodních podniků.
Jak jste si vedl v těch dvou závodech?
Nic moc. Nejlépe si vedl kamarád Jirka Lipták, v základním závodě dal 117 terčů a pak vyhrál finále, já měl o terč méně. Ale výsledky byly oproti jiným rokům v tomto čase nízké.
Je nějaká naděje, že si zastřílíte i mimo hranice Česka a s mezinárodní konkurencí?
Od července můžeme závodit na Slovensku, už to je fajn. Nabízel se i Beretta Cup v Chorvatsku, ale tam jsem odmítl jet. Podle mne je to zbytečné riziko. Na střelnici, a hlavně na hotelu budeme potkávat cizince. Podívejte se, jak dopadl Djokovičův tenisový turnaj, kromě něj se nakazilo několik dalších tenistů. A to jich tam bylo pár, střelců by bylo několik set a z více zemí. To mi za účast nestojí. Letos se spokojím se Slovenskem. Dál nepojedu.
David Kostelecký.
Světový a evropský šampionát se letos střílet nebudou?
Ty byly zrušeny už dříve. Kypřané nedávno oslovili Evropskou střeleckou federaci s nabídkou, že uspořádají evropské mistrovství v brokových zbraních na přelomu září a října. Teď nabídka putuje po národních svazech, které se mají vyjádřit. Osobně si to dost dobře neumím představit. Omezené jsou letecké spoje, z některých zemí není možné vycestovat. Na jednu stranu by takový závod chtěla v předolympijském roce každá federace, na druhou je to obrovské riziko. Potkáte tam borce z Itálie i dalších zemí, které byly koronavirem silně zasažené, nevíte, kdo si co přiveze s sebou a co si pak odvezete domů. Jistěže se mohu nakazit i doma, ale nepůjdu tomu naproti v zahraničí.
Berete tuto zvláštní sezonu jako přípravu na odloženou olympiádu?
Dá se to tak říct. Tím, že necestuji a domácí závody zvládnu za víkend, mám víc prostoru na trénink. Teď je čas na různé změny a zkoušení. Výhoda je v tom, že se mohu soustředit na odstranění některých svých technických nedostatků ve střelbě, na které v normální sezoně není čas. Mám možnost si vyzkoušet spoustu věcí. Sice to negativně ovlivní výsledky na domácích závodech, ale ty nejsou teď podstatné. Věřím, že to bude vklad do budoucnosti, hlavně do olympijského Tokia, pokud se tedy olympiáda příští rok uskuteční.
Namířeno, David Kostelecký v akci.
A máte také víc času na rodinu...
To mám, kluci školou povinní mají skoro čtyři měsíce prázdnin a další dva před sebou. Někdy je to s nimi složité, zejména když máte tři.
Společně s Jiřím Liptákem jste vybojovali účast v olympijském Tokiu, bydlíte kousek od sebe. Už spolu zase trénujete?
Začali jsme hned, jak to bylo možné. A nejen střílíme. Chodíme spolu do fit centra, děláme další sporty. V podstatě žijeme normálně, akorát že sedíme pořád doma. Nějak moc jsem si na to zvykl a nikam se mi cestovat nechce. Ale budu se muset rozhýbat (směje se). Jirka mě také ponouká, abych si protáhl kariéru až do olympiády v Paříži v roce 2024. Vlastně už v roce 2022 se začne bojovat o účastnická místa. Je to v Evropě, nijak daleko. A prý mi bude teprve devětačtyřicet. Teď o tom nepřemýšlím, možná kdyby nebylo Tokio, ale úplně to nezavrhuji, ani kdyby se tam střílelo. Když budu zdravý a půjde mi to... Proč ne. Ale třeba už ani sportovní střelba nebude existovat...
