Článek
Nad dotazem, jak střelec přijde k takovému zranění, se jen pousmál. „To není ze střelby, ale věkem," smál se. „Od pěti let hraji tenis, tak to odnesl meniskus na levé noze. Minulý čtvrtek jsem byl na operaci. Už je to dobré," dodal už vážně.
Sezóna mu skončila domácím šampionátem v září. A byla úspěšná. Individuální titul mistra Evropy, k tomu týmový bronz, a navíc stříbro z mistrovství světa v soutěži družstev společně s Jiřím Liptákem a Vladimírem Štěpánem. Nově složený tým zaválel. Zatímco Jiří Lipták bojuje ve finále Světového poháru v Indii, Kostelecký odpočívá... „Neválím se... Dávám se zdravotně dohromady, cvičím a maximálně se snažím věnovat svým třem synům a manželce. Samozřejmě doháním i resty, které jsem během sezóny nestihl," pravil dvaačtyřicetiletý Kostelecký.
Pavouci prý v brokovnici nejsou
Pavouci se mu ale do jeho brokovnice prý nenastěhovali. „Kdepak, už ji brzy vezmu do ruky. V listopadu mne čekají testy firmy Perazzi, od níž mám skvělou brokovnici, a také budeme s kolegou Jirkou Liptákem zkoušet nové patrony. V prosince chceme vyjet za teplem na soustředění, abychom nevyšli ze cviku. Po Novém roce plánujeme tradiční soustředění na Kypru, ve Španělsku a Portugalsku, včetně závodů," nastínil přípravu.
Co nejdříve chce mít jasno o příští sezóně, vždyť v ní se už bude střílet o olympijské Tokio 2020. „Představu mám, ale budeme program ještě konkretizovat. Určitě nepojedu na Světové poháry do Mexika a USA. Mexiko je moc brzy, už v březnu, a závod v USA koliduje trochu s mistrovstvím Evropy. V téhle destinaci je potřeba hodně času na aklimatizaci a já nechci ohrozit evropský šampionát, dalším přesunem časovými pásmy, je pro mne důležitější. Raději se budu připravovat v Evropě. Hlavním vrcholem sezóny bude mistrovství světa, kde už jsou k dispozici účastnická místa pro olympijské Tokio. Je to za tři roky, ale pokud vydrží zdraví a bude forma, chci tam," pravil přesvědčivě olympijský šampión z Pekingu 2008.
S paralympiky do Paříže 2024? Možná...
Nedávno pomáhal nově vznikajícímu paralympijskému střeleckému družstvu v trapu a z výkonů handicapovaných brokařů měl radost. „Jsou to moc šikovní lidé, a hlavně mají obrovskou chuť něco dokázat. Trefovali se slušně. Jejich střelba je logicky úplně jiná, než jak střílím já, ale domluvili jsme se, že jim budeme jako střelci pomáhat, jak nám to čas dovolí. Osobně to cítím i jako povinnost. U nás jsme s paralympiky zase o několik let pozadu. Už nějakých šest let se potkávám na některých závodech s brokaři paralympiky, kteří také závodí. Chci, aby se ti naši co nejdřív dostali do špičky, vždyť česká broková střelba je hodně úspěšná, a oni mají předpoklady, aby se přidali," zdůraznil Kostelecký.
Na paralympiádě 2024 v Paříži se broková střelba objeví poprvé, a hned po olympiádě. Tam by mohl být Kostelecký jako střelec, nebo trenér paralympiků, anebo ve dvojroli... „To je hrozně daleko, pro mne je i Tokio za tři roky vzdálené, ale jak jsem řekl, chci tam střílet. Za těch sedm let, do Paříže máme šanci ztrátu na svět v paralympijské střelbě dohnat. Co se mne týče, uvidíme... Cítím se dobře, těžím z bohatých zkušeností a pořád mám do střílení chuť i díky velké podpoře rodiny. Třeba si za sedm let zastřílíme s českými paralympiky pod jedněmi olympijskými kruhy," říkal skoro vizionářsky.
