Sport se zastavil. Může to mít až katastrofické následky, říká manažer Ledecké a dalších hvězd

V první řadě je třeba zdůraznit, že současná situace dalece přesahuje sport. Jedná se o zdraví, o životy. To si všichni uvědomujeme. Přesto se musíme dívat do budoucnosti a pracovat. Co se dopadů na ekonomiku sportu týče, hodně bude záležet na tom, kdy skončí celý tenhle výjimečný stav, protože sport se momentálně zastavil, což s sebou nese i stopku pro tok finančních prostředků do něj. Každá zrušená akce, to jsou velké ztráty. Ze střednědobého až dlouhodobého hlediska může mít tohle všechno pro sport až katastrofické následky. Hodně bude záležet na chování firem, které do sportu investují své prostředky. Ty se teď budou rozmýšlet, kam a kolik peněz dát.

To skutečně může. Každý teď logicky řeší svou firmu, zaměstnance, důsledky. Ale až se situace vrátí do normálu a sport se znovu nastartuje – a já jsem optimista, že to bude v horizontu dvou až tří měsíců, minimálně na lokální a národní úrovni – bude strašně moc záležet, kdy se komerční prostředí zase naučí posílat peníze do sportu, protože teď mají všichni obavu primárně o zdraví. Firmy budou určitě opatrnější, zároveň to povede k tomu, že se vytříbí prostředí. Jednoduše řečeno: ekonomicky nestabilní subjekty a sportovní akce budou muset skončit.

To je samozřejmě problém. Sportovci přijdou o dost významnou a zásadní prezentaci a publicitu. Neobjeví se nová jména, která by mohla olympiáda přinést. Firmy dávají své peníze do sportu na základě výpočtů a analýz, ale také díky emocím, které sport přináší. A o tyhle emoce je teď svět ochuzený. Kdyby se nekonala olympiáda, kde vyhrál Aleš Valenta, nikdo by o něm nikdy nevěděl, podobné je to u Davida Svobody. Sport bude v každém případě chudší o několik silných sportovních příběhů.

Přesně tak, protože chtěli v létě končit a otázka je, jestli se dokáží stejně dobře připravit i za rok. K tomu musíme přičíst, že u některých může dojít k významným výpadkům příjmů, což je taky problém. Nebudou mít faktickou náplň domluveného reklamního plnění pro své partnery. Naši sportovci jsou pro sezonu zajištění, ale vzhledem k očekávaným zvýšeným obavám firem bude samozřejmě složitější uzavřít každý další nový kontrakt. Partneři, kteří jsou ochotní investovat do sportu, se hledají těžce už teď, a bude to ještě složitější. Samozřejmě jde v první řadě o zdraví nás všech, ale já se dokážu vcítit do pocitů sportovců, pro které je tahle situace fatální, protože sport je jejich živobytí. A sportovci nemůžou a nebudou brát peníze zadarmo.

O to větší bude mít nyní roli. Budeme muset být ještě víc kreativní a vymýšlet nové koncepty a realizace reklamního plnění, aby finance ke sportovcům, kteří jsou tímhle stavem postižení, doputovaly. Kromě skutečnosti, že se zrušily či dál ruší veškeré závody, turnaje, mistrovství, olympiáda, tak se většina sportovců nemá možnost plnohodnotně připravovat a trénovat. Plnohodnotný trénink vyžaduje maximální zázemí, konkurenci, trenéry, další členy realizačního týmu, regeneraci. Říká se, že jeden týden bez plnohodnotného tréninku se rovná dvěma týdnům dodatečného tréninku, aby se sportovec vrátil na původní úroveň před pauzou. V dnešním extrémně konkurenčním prostředí se prostě počítá každý den. Letní sportovce měla čekat olympiáda, vrchol jejich čtyřletého snažení. A teď? Prázdno...

Je to velká nepříjemnost, ale s tím se dalo v současné situaci počítat. Horší je, že kvůli posunu olympiády se nejspíš budou muset posouvat i další velké akce, aby nekolidovaly. To způsobí řetězovou reakci, všichni budou hledat nové termíny. Celá tahle situace může zastavit přísun financí do sportu a nemusí se podařit ho znovu rychle nastartovat. Ne každý je na tuhle situaci pojištěný, firmy budou osekávat výdaje. A kdo sport zachrání? Někde jsem četl, že teď bude ještě důležitější podpůrná role a schopnost ČOV pomoci. S tím bych ale vůbec nepočítal.

Pro jednu naši olympioničku jsme museli odmítnout olympijské stipendium. Z důvodu naprosto neakceptovatelných podmínek ze strany ČOV, který jen využil svého postavení a chtěl si diktovat podmínky, které posilují jeho komerční zájmy na úkor sportovce. Obecně by se tyhle instituce, do kterých jdou peníze ze státního rozpočtu, měly snažit, aby peníze do sportu tekly dál a celý koloběh se zase nastartoval. Místo toho vymýšlejí podmínky, které jsou z hlediska sportovce neakceptovatelné. Navíc olympijské peníze přijdou jednou za čtyři roky, ale sportovci se musí připravovat každý rok. To z principu vylučuje, že by měla být role ČOV větší. V tom je role naší agentury, abychom sportovcům peníze zajistili jinak, a to i ve chvílích, kdy nemůžou vykonávat činnosti, za kterou jsou placení.

Naprosto zásadní. Určitě má jasně dáno, na jaký účel může peníze ze státního rozpočtu využít. Troufnu si říct, že minimálně část těchto prostředků prostě nebude možné vyúčtovat. A úspory v rozpočtu nelze převádět mezi jednotlivými roky. Národní sportovní agentura by měla ustát vzniklou situaci a najít alternativní použití peněz ve sportu. Sport se nemůže zastavit. Bude potřeba pružně reagovat, udělat rozpočtové změny a pumpovat peníze do přípravy sportovců, do infrastruktury, do zázemí a dalších investic bez podmiňování specifických obchodních podmínek, tedy nezneužívat situaci ve svůj prospěch, jak se to děje u jiných subjektů.

Fotbalový trh byl už trochu přehřátý, přestupové sumy neustále narůstaly, tahle éra teď skončí. Propadne se a přijde důraz na mladší a levnější hráče, na kterých se dá stavět i do budoucnosti, takže to bude směr, po kterém už spousta lidí volá delší dobu a zapadá do moderních trendů. Hokej je na tom hůře, a to hlavně kvůli tomu, že v něm prakticky nejsou peníze z přestupů. Zatímco ve fotbale se dá odhadovat, že se „pouze" sníží transferové částky, v hokeji může být ten problém kvůli specifikům prostředí významnější.

Jistého není nikdy nic, Eurobasket má být v příštím roce, takže aktuálně nespadá do současné demoliční zóny, v níž se ruší všechny sportovní akce bez výjimky. Co bude dál, vám teď nikdo neřekne. Určitě o všem budeme intenzivně jednat. My ke všem budoucím akcím, které nejsou zrušené, přistupujeme tak, že se konat budou a tomu odpovídá i naše pracovní nasazení v těchto projektech. Pokud by se měl měnit termín Eurobasketu, okamžitě na to zareagujeme.

Jsem optimista, nečekám konec světa. Chystáme se v plném režimu a počítáme s tím, že se sezona 2020 uskuteční, jen bude potřeba ji posunout v čase. Už teď máme alternativy, kam přeložíme plánované závody z dubna a května. Samozřejmě je tady hodně proměnných, možných limitů, omezení, kterým se ale plně přizpůsobíme, pokud budou nějaká nařízení. Přípravy běží naplno, a jakmile to bude možné, oznámíme, kdy Kolo pro život odstartuje. Rádi bychom to udělali už teď, ale jsou tady objektivní důvody, proč to nejde, což asi každý chápe. K tomu všemu mi dělá radost, že jsme i při extrémní náročnosti plánování Kola pro život zvládli propojit sport s online světem. V únoru proběhl pilotní projekt virtuálního závodu, který jsme pořádali ve spolupráci s aplikací Rouvy, ohlasy byly skvělé. Právě teď probíhá série Real Spring Classics, kdy mezi sebou můžou cyklisté soupeřit na trenažérech ze svých domovů.

Pro Česko jsou sportovní akce nezbytné, konkrétně v tomhle případě cítíme velký společenský závazek, protože Kolo pro život, to jsou závody opravdu pro každého. Jsme rádi za všechny naše dlouhodobé partnery, že nepanikaří a projevují vůli a chuť přežít tohle složité období. Bez jejich vstřícnosti by to bylo ještě náročnější. Šetřit budou všichni. A všichni budou muset být v některých věcech solidární.

Do jisté míry určitě ano, je to už obehraná písnička. I tenkrát došlo k tomu, že se výdaje do sportu snížily a některé firmy už se nevrátily. To je asi normální a dá se to očekávat i teď. Rozdíl je v tom, že současná situace je podle mě ještě závažnější, protože postihla celý svět. Televizní stanice nemají co vysílat, svět se nemá na co dívat. To je naprosto nová situace, kterou moderní sportovní prostředí nepamatuje. Bude zajímavé sledovat, co to udělá s chováním lidí. Jestli se i po konci toho všeho budou dál věnovat pasivnější zábavě, nebo odejdou od svých médií a vrátí se k aktivnímu trávení volného času.

Výrazný nárůst popularity teď zaznamená esport, protože lidé hledají doma jakoukoliv zábavu. Aktivnímu sportu tak vznikne silná konkurence. I do této oblasti chceme razantněji vstoupit. Naším úkolem je vytvářet kvalitní obsah, nové aktivace, které by nahradily partnerům zrušené sportovní akce. Peníze ovšem ve sportu chybět budou, to je bez diskuze. Nicméně věřím, že právě sport bude po nucené pauze jednou z priorit jak pro firmy, tak pro stát. Samozřejmě teď není vhodná doba chodit po firmách a žádat je, aby investovaly prostředky do sportu. Situace je ztížená na všech frontách.

Už jsme zaznamenali firmy, které mění strategii při vyjednávání nových smluv, kde už se blížil podpis, ale teď se podmínky upravují. S tím nic neuděláme. Pevně věřím, že se od léta sport obecně zase rozjede, ale jisté je, že se z téhle rány bude nějaký čas zotavovat. Obecně se dá říct, že firmy plánují své rozpočty v ročních intervalech, takže to není otázka, že by teď naši sportovci neměli peníze, ale výhledově to může být samozřejmě problém. Ti, kteří by měli mít momentálně nebo brzy sezonu, přicházejí o prize money, které jim nikdo nenahradí, a to je určitě nepříjemná situace. Se všemi jsme v kontaktu, takže od nás mají veškeré informace a maximální podporu. Komunikace je ještě intenzivnější než v běžné sezoně, kde jsou věci nastavené a nějak fungují. Teď jsme aktivovali krizové scénáře a jedeme podle nich.

Ano, Ester i Martina už sezonu skončily, i když u Ester se bohužel zrušilo finále Světového poháru, kde mohla ukázat velké věci, ale jiná možnost nebyla. To Martina ještě na poslední chvíli finále Světového poháru stihla a užila si po triumfu i zaslouženou euforii na stupních vítězů, tak jak to má být. U obou se dá říct, že mají své povinnosti splněné a dochází k „letnímu spánku", což je běžný stav jako po jakékoliv jiné sezoně. U letních sportovců je to samozřejmě komplikovanější, když se zrušila olympiáda. To je ale věc, kterou nedokážeme ovlivnit, takže si všichni sportovci budou nezávisle na tomhle rozhodnutí plnit své smluvní povinnosti ke svým partnerům, samozřejmě při respektování všech nařízených omezení.

To je otázka... Určitě ale situace může mít vliv na znění smluv. Myslím si, že se změní praxe a budou se víc než dříve specifikovat podmínky pro vyplácení odměn. Málokdo asi v minulosti zanesl do smlouvy, že by se kvůli celosvětové pandemii rušily sportovní akce, jako je mistrovství světa v hokeji či evropský fotbalový šampionát, potažmo olympiáda. Smluvní podmínky se podle mého názoru změní, přiostří. Firmy si teď budou ještě víc uvědomovat možná rizika.

Naši lidé pracují z domova a využívají veškeré moderní komunikační technologie. Jedeme naplno, sport se sice zastavil, ale my si to nemůžeme dovolit. Hledáme alternativní způsoby reklamního plnění, protože třeba sázková kancelář Tipsport podporuje několik našich sportovců, ale teď není na co sázet. Livesport je zase partnerem Petra Čecha a jeho Fotbalové školy, ale ani výsledkový servis teď logicky není, stejně jako se odkládá evropský šampionát, jehož partnerem je Volkswagen, který se i s vidinou mistrovství spojil rovněž s Petrem Čechem. K těmto i dalším partnerům jsme odpovědní a nechceme, aby ze sportu odešli. Proto musíme vymyslet nové způsoby, abychom dostáli našim závazkům. Až se trh zase nastartuje, tak ti, co budou připravení, budou mít výhodu. Věřím, že my připravení budeme. Celou tuhle situace bereme jako velkou hrozbu pro sport, ale také jako příležitost začít dělat některé věci jinak.