Článek
Samotné focení prý netrvalo déle než patnáct minut, a to i s oblékáním a svlékáním, z čehož měli sportovci velkou radost. „O mne je známé, že se nerad fotím, protože to trvá včetně přípravy dlouho. Tady to bylo za pár minut a výsledek je skvělý,“ potvrdil Roman Šebrle, který ve vojenské uniformě představuje rytíře.
Hilgertová jako romantická dívka
Na čtrnácti fotografiích je zachyceno sedmnáct sportovců. Titulní stranu kalendáře zdobí světová rekordmanka Barbora Špotáková jako pravěká lovkyně. Na dalších stranách je například stříbrný skifař Ondřej Synek, který rozdává podpisy malým dětem. „Ty děti jsem měl zrovna v domě, tak jsem je použil. Třeba je fotka s panem Synkem bude inspirovat ke sportování,“ řekl Saudek.
Olympijský vítěz David Kostelecký je zachycen na lovu živých holubů. „Focení trvalo jen pár minut. Pak jsme si s panem Saudkem asi půl hodiny povídali, a to byl ještě větší zážitek," přiznal Kostelecký. Nejvíce Saudek vyzdvihl fotografii Štěpánky Hilgertové, představující romantickou dívku se slamákem, kyticí a deštníkem. „U Štěpánky trvalo focení déle, asi tři čtvrtě hodiny, protože se líčila. Nevím proč, když je přirozeně krásná. Byl jsem varován, že je nepřístupná. Ale to není pravda, vše šlo jako po másle,“ dodal slavný fotograf.
U některých sportovců ale se svými představami Saudek narazil. „Škoda, že pan Poříz mi odmítl pózovat s malým tlustým klukem, nebo že se Martina Sáblíková odmítla fotit v sukni,“ litoval umělec. „Toto focení bylo pro mě nezapomenutelným zážitkem,“ uzavřel Jan Saudek. Kalendář vyšel v nákladu necelých pěti tisíc kusů a je neprodejný.
