Článek
Na co jste se před touto sezonou nejvíc zaměřila?
Po té minulé, která nebyla úplně ideální, jsem pracovala na všem. Potřebovala jsem trochu změnit přípravu, abych se vrátila výkonnostně k předminulé sezoně, která byla mnohem povedenější. Po olympiádě jsem si tehdy potřebovala déle odpočinout, bylo to pro mne hodně náročné hlavně psychicky, pak se to ale projevilo. Věřím, že se letošní příprava z tohoto pohledu povedla. Doufám, že na předchozí dobré výsledky navážu a půjdu výkonnostně výš. Mám ještě rezervy v technice na ledě, ale to je dlouhodobější proces.
Zařadili jste do přípravy nějaké nové prvky?
Úplně nové ne, máme osvědčený model přípravy, jen se podle potřeby klade důraz na něco víc a na něco trochu méně, to vyplývá z aktuální situace. Pořád to je ale tvrdá dřina, která ovšem k vrcholovému sportu patří. Pokud chcete uspět, musíte makat. A když nemůžete, musíte přidat. To říkával Emil Zátopek a já se toho hesla držím.
Nikola Zdráhalová během olympijského závodu.
Makáte jako Martina Sáblíková?
To zase říct nemůžu. Martina je zvláštní člověk, jakých moc není.
O kolik jste zrychlila?
Myslím si, že docela o hodně, alespoň časy ze závěru přípravy to naznačovaly. Konkurence je rok od roku větší, přicházejí nové závodnice, jsou mladší a hodně rychlé. Pokud jim chci stačit, musím zabrat.
Jaké tratě byste měla v nadcházející sezoně jezdit?
U mne je to těžké, můžu jet všechno kromě pěti kilometrů, to je pro mne pořád velká porce (smích). Vzhledem k tomu, že jsem na minulé olympiádě byla osmá v závodě s hromadným startem, tak se mu nejspíš v závodech věnuji víc. Stejně tak pětistovce a kilometru, protože to mi pomůže i na patnáctistovce, která by měla být mojí hlavní disciplínou.
Nikola Zdráhalová se připravuje na start patnáctistovky.
Závod s hromadným startem bývá hodně tvrdý, dochází i na lokty. Jaký k němu máte vztah?
Upřímně, mám raději individuální závody. Při hromaďáku musíte mít i štěstí. Je kolikrát opravdu tvrdý. Nejsem typ, který by se musel s holkama přetahovat a prát, i když jsem kdysi hrávala hokej. Při tom pravidla jsou neúprosná, bodyček jako bývalá hokejistka použít nemohu. Škoda... (úsměv). Zkrátka se snažím ze sebe vydat úplně všechno a odjed závod co nejlépe, rozhodně ho ale nemiluji.
Máte před sebou osmou sezonu. Připadáte si už hodně zkušená?
To zdaleka ne. Nevím, jestli něco takového budu moct někdy říct. Pořád mě něco překvapuje.
Nikola Zdráhalová si plácá s trenérem Petrem Novákem.
Co nejvíc?
Zatáčky na ledě... Když vidím sprintery, jak do nich létají, jen kroutím hlavou. Mně se totiž zdá, že do zatáček jezdím moc rychle, myslím tím ty malé, do vnitřku dráhy. Mám před nimi příliš velký respekt a uberu. Při pětistovce je to nejhorší, když vím, že mám tu malou v závěru, už z ní jsem nervózní před startem. Je to asi psychická záležitost, na které musím také zapracovat, protože v nich ztrácím.
Berete jako jeden z hlavních úkolů sezony zabydlet se trvale v divizi A, abyste nemusela pendlovat?
Bylo by to krásné. Věřím, že mi to na krátkých tratích a patnáctistovce konečně vyjde. Platí to i třech kilometrech. Časy z přípravy napovídají, že by se to mohlo povést. Pětku zkrátka musím jen odjet a přežít, to opravdu není moje trať.
