Článek
Bolesti se ozývaly už před dubnovým evropským šampionátem v Bukurešti, přesto z něj odvezl stříbra v nadhozu i olympijském dvojboji. „Na Evropu jsem ještě jakžtakž trénoval, zabraly mi injekce, kterými jsme vyřešili zánět a dali dohromady pravé rameno,“ popisuje devětadvacetiletý Orság.
Na vině je přetěžování
Jenže levé rameno dál zlobilo. „Je to dlouhodobý problém způsobený přetěžováním. Jen už to došlo do takové fáze, že je třeba s tím něco dělat,“ líčí vzpěrač Olympu. Výrazně mu pomohla přítelkyně Kristína, která se fyzioterapii věnuje.
„Všichni se zaměřovali na rameno, ale když mi dělala diagnostiku, zjistila, že problém není jen v něm,“ líčí Orság. A tak začal s komplexní rehabilitací, aby rameno co nejvíce rozhýbal.
Za oběť léčbě padly všechny plánované soutěže včetně mistrovství světa. „Od mistrovství Evropy jsem prakticky nebyl schopný pořádně trénovat. I kdyby mě teď rameno najednou přestalo bolet, stejně už bych to do šampionátu nedohnal,“ ví.
Začíná boj o Tokio
Mrzuté pro něj je, že MS už je součástí olympijské kvalifikace, která se koná v novém modelu. Ještě do Ria získávaly kvóty národní federace a ty je pak obsazovaly jednotlivými vzpěrači. Teď už bojují jednotlivci sami za sebe.
„Závody jsou rozdělené do kategorií jako zlaté, stříbrné a bronzové, každá má jiný přepočet. Musíte mít minimálně šest startů, z toho dva v nejvyšší kategorii, což jsou pro nás mistrovství světa a Evropy. Sami úplně nevíme, co od tohoto systému čekat,“ přiznává Orság.
Třetí olympijská účast je pro vzpěrače, jenž si mezi hrami v Londýně a Riu odpykal dvouletý trest za pozitivní dopingový test, velkým hnacím motorem. „Je to dlouhodobý cíl, věřím, že když to klaplo dvakrát, vyjde to i potřetí. Jen doufám, že mě k tomu pustí zdraví,“ přeje si.
