Šampion ani obhájce! Sottovento? Věřím mu nejvíc, vysvětluje Kratochvíl volbu pro Velkou

Dohodli jsme se s celým týmem i majitelem, že ho v neděli pojedu. Složité to bylo. Kvůli zranění Pepy Bartoše, který měl obhajovat vítězství s Theophilem, byla ve hře i varianta, že bych ho jel právě já.

Kdybych si o něj řekl, asi bych ho dostal. Jezdím pro pana Váňu, dostávám první šance... Ale já si ale o Theophila zkrátka neřekl.

Myslím si, že Sottovento by mohl být lepší! Z naší čtveřice koní mu věřím nejvíc. Taky jsme si i nejvíc sedli. Ke startu je samozřejmě nachystaný také No Time To Lose, ale trošku jsem byl z jeho letošních výsledků zklamanej.

Po prvním letošním dostihu, který jsem s No Timem absolvoval, jsem z něho byl nadšenej. Že to tam furt je... Ale pak jsme spolu šli kvalifikaci, která byla taková podivná. Za poslední překážkou jsem si myslel, že se mu obnovilo zranění a ono to tak nakonec nebylo. V krátkém dostihu měl zase pád. Je to u něj zkrátka takový nevyrovnaný. Samozřejmě může se stát cokoliv. Sedne mu to, bude mít den... Pořád je to kvalitní kůň a bude mít na sobě dobrou náhradu (Jakub Kocman). Vyhrát tedy může určitě taky.

Je to pochopitelně těžký. Mohl jsem si vybrat špatně, ale Velká pardubická se koná jednou ročně, je to těžký dostih, v němž chci vždycky sedět na koni, o kterém vím, že to zvládne.

Já ho měl původně jet, ale bohužel jsem měl drobné zranění z dostihu, které jsem utrpěl asi týden před kvalifikací. Jel ho tedy Honza a opravdu podal perfektní výkon. Už v předchozí kvalifikaci, kdy jsem byl v sedle já, se mi hrozně líbilo, jak kůň jezdí. Jak vyspěl pro takhle těžké a náročné dostihy. Jsou samozřejmě ošemetné, kůň se může zranit, ale on to všechno ustál ve zdraví a v přípravě pokračoval dál. Jeví se moc dobře. V mých očích vypadá z celého kvarteta adeptů vážně nejlíp.

Je to opravdu smůla. Samozřejmě užíváte si, že vyhrajete velký dostih. Bezprostřední emoce jsou veliké. Neříkám, že to byla hloupost, bohužel se u něj sešla shoda náhod. Mohl tam mít třeba už něco z předešlého pádu... Měl radost, takže dělal různé skopičiny, které k vítězství patří, a stalo se prostě tohle...

Určitě dost otevřený. Na start se postaví několik předešlých vítězů, bude tam i pár nováčků. Všechno se bude odvíjet od toho, až se skočí Velký Taxis a Irská lavice. Pak se to tak nějak uklidní a dostih se bude lámat až u Anglického skoku. Těžko ale odhadovat, jak to bude celý vypadat. Nevidím tam vyloženě někoho, který by se staral o tempo. Snad se toho někdo z těch zkušenějších koní a jezdců ujme, vezmou to na sebe a udělají pěkný dostih.

To si právě zatím nedokážu vůbec představit. Pro nás žokeje je to svátek, připravujeme se na Velkou, těšíme se na ni celej rok a teď na závodišti skoro nikdo nebude. Bohužel se ale nedá nic jiného dělat.

Díky bohu, že můžeme běžet. Bude to pochopitelně speciální ročník. Každej doufal, že se situace bude zlepšovat, jenže to bylo spíš naopak... Musíme být opravdu spokojení s tím, co je. Byť nevíme, do čeho v neděli jdeme.

Nás ani tolik ne. Samozřejmě roušky mít budeme, ale na to jsme zvyklí z ciziny, protože tam s nimi jezdíme celej rok. Jezdce to příliš neovlivní.

Pokud jde o pády, zdraví drží. Koronavirem jsem se naštěstí nenakazil. Jsem zdravej a na neděli připravenej.