Článek
Když jste bojovala na trati, několikrát jste se v průběhu závodu dostala před průběžně vedoucí Visserovou z Nizozemska, ale rovněž jste se octla na druhém místě. Jednalo se v Inzellu o nejdramatičtější pětikilometrový závod vaší kariéry?
Trenér Petr Novák mi samozřejmě hlásil kola. Ale já přesně věděla průběh. Sledovala jsem totiž mezičasy při své jízda na tabuli. Tady v Inzellu je výborně umístěná a z oválu je vidět, jestli čas za jménem svítí zeleně, červeně nebo neutrálně. Viděla jsem, jak moc se to pořadí mění a říkala si, že to není možné.
Byla jste hodně nervózní, když Visserová zajela čas 6:46:14 minuty, což byl její výrazně vylepšený osobní rekord?
Když jsem přišla před závodem na dráhu, rozbrečela jsem se. Do Inzellu totiž dorazil můj bratr a viděli jsme se poprvé po mém čtvrtečním triumfu v tříkilometrovém závodě. Byl to krásný okamžik. Chtěla jsem i kvůli němu vybojovat medaili. Nicméně když jsem viděla čas Visserové, byla jsem hodně špatná a říkala si, že to nemohu nikdy zajet. Ale podívala jsem se na tribuny a viděla bráchu, rodinu, příznivce s českými vlajkami... Tak jsem si řekla, že pojedu vabank i za cenu rizika, kdy možná fyzicky odpadnu a medaile nebude.
Šokoval vás čas Visserové? Byla jste vyvedená z míry?
Trenér Petr Novák za mnou přišel v sobotu na pokoj a já mu říkala, že pokud Esmee jela v Heerenveenu za 6:47 minuty, může tady jet o dvě vteřiny rychleji. Byla jsem připravená na její výjimečný výkon. Jenže něco jiného je řečnit o čase v pokoji a vidět ho pak ve skutečnosti za jménem soupeřky na dráze. Rozjížděla jsem se a věděla, že mě čeká mimořádně těžký závod. Nemyslela jsem si, že ji mohu porazit.
Na úvodních dvou stech metrech jste měla čas 20,08 vteřiny, což představuje jeden z nejlepších startů kariéry. Dokumentuje vaše odhodlání a touhu po zlatě?
Asi jsem stejně rychle pětku nikdy nerozjela. Ale když jsem věděla, jaký potřebuji čas, musela jsem jet od začátku na plné pecky. Není možné se šetřit. Prostě to buď vyjde, nebo má člověk smůlu.
Vybojovala jste devatenáctou zlatou medaili z mistrovství světa, co se ve vás odehrává?
Pořád nemohu uvěřit. Můj čas z pětikilometrového závodu je prostě neuvěřitelný. Projev jízdy rovněž. Odrazila se skvělá nálada v týmu, jsem psychicky v pohodě, všechno kolem mě funguje, tudíž pak funguji i já na ledě.
Na mistrovství světa jste v závodě na pět kilometrů nebyla nikdy poražena, vaše dominance trvá už deset let. Popáté v kariéře pak ze šampionátu máte zlato z tříkilometrové i pětikilometrové distance. Když se ohlédnete zpět, kdy jste začala po loňských zdravotních patáliích věřit, že je taková bilance možná?
Nic takového jsem si v průběhu sezony nemyslela. Ani pod dojmem zlata v závodě na tři kilometry jsem takovým představám nepodlehla. Nyní ale věřím a moc si to užívám.
Visserová se před vaším posledním kolem bezmocně držela za hlavu, při odchodu z oválu se pak rozbrečela a vy jste ji utěšovala. Co jste nizozemské soupeřce říkala?
Aby nebyla smutná a nebrečela. Chápu její zklamání, protože zajela neuvěřitelný čas. Nevím, jestli kdybych jela před ní, dokázala bych zajet čas, který mi přinesl vítězství. Mě nahecoval její výkon. Esmee jezdí výborně. Uznávám ji jako sportovce, je skvělá. Proto jsem se ji snažila povzbudit.