Článek
„Nadšení ani neumím popsat," smála se závodnice, která po olympijských hrách v Soči 2014 opustila tréninkovou skupinu Petra Nováka připravujícího Martinu Sáblíkovou a rozhodla se trénovat v Nizozemsku. První rok se zdálo, že krok do neznáma nese výsledky. Erbanová slavila bronz na MS ve sprintu a následně ze závodu na 1000 metrů. Jenže minulá sezóna se nevydařila. Česká závodnice zůstala bez pronikavého výsledku. Letošní start sezóny navíc kvůli zdravotním potížím vynechala, a tak byla její výkonnost před ME hádankou.
„Vlastně i pro mě samotnou," přiznávala. Jenže v součtu čtyř disciplín Erbanová dominovala. „Je to pro mě satisfakce. Bylo to jako na houpačce. Nejprve dvě medaile, pak jsem se rok trápila," přemítala 24letá Erbanová.
Hlavou se jí už krátce po ME honila dvě nadcházející MS. Na jednotlivých tratích, pak ve víceboji. „To je trochu jiná liga. Přijedou silné Američanky a Asiatky. Ale cítím se velmi dobře," nebála se Erbanová.
Triumf ji utvrdil, že směrem k ZOH v Pchjongčchangu 2018 drží správný směr. „Evropa představovala jeden z testů. Všichni sportovci už mají dva roky před zahájením hry v hlavě," uvědomuje si Erbanová, jejíž odchod od trenéra Nováka před téměř třemi lety nebyl idylický.
„Překvapila mě," přiznal český kouč, jenž hlásil Erbanové na dráze v Heerenveenu časy, a po triumfu si společně radostně plácli. Na oslavu triumfu Češka skočila do náruče nizozemského kouče Dennise van der Guna. „Nic v tom nehledejte. Je to můj osobní trenér. Petr je reprezentační trenér, proto je na dráze. České rychlobruslení je ve srovnání s velmocemi malé, měli bychom držet pospolu," pronesla.
