Hlavní obsah

Rumunská legenda v Praze vzpomínala na Čáslavskou. Uměla tolik věcí. A ten provaz!

Praha

Ve čtrnácti letech Nadia Comaneciová ohromila sportovní svět, když tři zlaté na hrách v Montrealu 1976 ozdobila maximální známkou deset, první v olympijské historii. Další dvě zlata v Moskvě 1980 rumunskou gymnastku zařadila mezi největší postavy sportovní historie. Vyrýsovanou postavu si drží i v 55 letech, kdy žije v Oklahomě s manželem Bartem a jedenáctiletým synem Dylanem. V Praze včera převzala ocenění ANOC za přínos olympismu.

Foto: Markéta Navrátilová/ČOV

Gymnastická legenda Nadia Comaneciová při své návštěvě Prahy.

Článek

Jaké máte na Prahu vzpomínky? V roce 1977 jste na příkaz z Rumunska musela s celým týmem opustit mistrovství Evropy v jeho průběhu…

Vyhrála jsem bradla, pak přišel někdo z ambasády a řekl, že rumunský tým má ze soutěže odstoupit. My to neslyšeli, ale nějaké zvěsti se halou šířily. Kouč tvrdil, že musíme dokončit závod, nikdo netušil, jak je to vážné. Odcvičila jsem na kladině, dostala jsem desítku, zamávala lidem a najednou celý tým odvedli do hotelu. Na letišti už na nás čekalo letadlo zpět, já přitom chtěla svou medaili z kladiny… Ale nikdo se nás neptal, nikdo nic neřekl.

V roce 1989 jste krátce před revolucí emigrovala do USA, jak to zpětně hodnotíte?

Pro lidi v Rumunsku to tehdy bylo složité a já udělala rozhodnutí, které bylo trochu bláznivé, ale byl to můj instinkt. Měla jsem pak při revoluci strach o rodinu, ale dnes už je Rumunsko jiná země. Vracím se tam tak šestkrát do roka, mám projekty s dětmi, nemocnici, nadaci. Ale pak se hlavně snažím být doma se synem.

I váš manžel vyhrál olympiádu v gymnastice, bude ze syna také gymnasta?

Od svých dvou let chodí do tělocvičny, zkoušel přemety a já si vždycky vzpomněla na svou maminku. Pořád říkala, ať jsem opatrná, a já odpovídala, že přece vím, co dělám. Teď svému dítěti říkám to samé… Ale on nechce v gymnastice závodit, radši hraje tenis, fotbal a leze po skalách. Má rád extrémní sporty. Ještě extrémnější než gymnastika. (úsměv)

Vaší předchůdkyní v roli největší gymnastické hvězdy byla Věra Čáslavská. Naposledy jste se potkaly, když v roce 2012 letěla do USA na pozvání gymnastické Síně slávy.

Ano, každý rok organizujeme slavnostní večeři a ona byla oceněna. Strávily jsme tehdy spolu dost času, mohla jsem jí ukázat, kde žiju. Když jsme zamířily do naší tělocvičny, hned šla na bradla. Ona uměla tolik věcí! A třeba provaz zvládala určitě líp. (směje se) Po té večeři jsme se všemi oceněnými jely do Las Vegas na představení Cirque de Soleil. Byly to krásně chvíle.

Vy zjevně také pořád trávíte dost času sportem.

Doma jsem v tělocvičně každý den. A když cestuju, chodím do v hotelového fitka, i tady jsem byla.

Související témata: