Článek
Pozitivní efekt se projevil na výši hrubého domácího produktu (HDP) na obyvatele. Studie sledovala dopad v přípravných letech 2012 až 2015, kdy Brazílie procházela výraznou ekonomickou recesí. Pokud by olympiáda nebyla, byl by HDP v samotném Riu o 7,5 procenta ročně nižší. V celé aglomeraci by byl rozdíl 5,1 procenta. "V národním makroekonomickém prostředí intenzivní krize hry zpozdily a zmírnily v Riu dopady této krize na HDP na osobu," uvedli autoři studie.
Stejná instituce hodnotila pozitivně ekonomický dopad her v Riu už v roce 2017, kdy v jiné studii sledovala ekonomickou aktivitu obyvatel. Zjistila, že podíl lidí bez placeného zaměstnání v Riu de Janeiro mezi lety 2012 a 2015 klesl z 8,1 na 4,2 procenta, zatímco v celé Brazílii v důsledku krize nezaměstnanost vzrostla ze 7,9 na 8,3 procenta.
Olympijské hry stály 43,3 miliardy realů (asi 308,3 miliardy korun), což bylo zhruba o 14,5 miliardy realů víc, než se původně předpokládalo. Druhé největší brazilské město získalo v roce 2009 pořadatelství her pro rok 2016 s plánovaným rozpočtem 28,8 miliardy realů.
Loni na jaře se objevily informace, že v souvislosti s olympiádou stále existují dluhy. Bývalý starosta Ria Eduardo Paes, který vedl město v době olympijských příprav i samotné olympiády, tyto informace popřel a označil je za politický útok.
Kritici OH ale poukazují mimo jiné také na problém s využíváním olympijských sportovišť, která chátrají. Příznivci naopak vyzdvihují jako jeden z pozitivním dopadů novou infrastrukturu a modernizaci dopravy.
