Článek
Jeden z nejlepších světových lezců současnosti začal na stěnách díky rodičům už ve třech letech, mezi juniory od 11 do 16 let na světové scéně neprohrál. Když mohl v roce 2009 jako šestnáctiletý mezi dospělé, hned skončil druhý na mistrovství světa a vyhrál celkové pořadí Světového poháru.
Ondra byl přitom dlouho samouk, prvního trenéra angažoval až v 21 letech. Čtyřnásobný mistr světa je kromě rekordu v masivu El Capitan také držitelem několika prvovýstupů či prvních přelezů. Například v roce 2017 zdolal nejtěžší cestu světa v norském Flatangeru a zavedl tak nový stupeň obtížnosti 9c.
Velké plány měl Adam Ondra i před letošní olympiádou v Tokiu, kde patřil mezi české naděje. Dva roky specializovaného tréninku na umělých stěnách, kdy musel oželet cesty do skal, mu ale olympijskou medaili nepřinesly. Chvíli sice sahal po zlatu, nakonec ale skončil bez medaile a zbylo na něj až šesté místo.
Doplatil na neúspěšné vystoupení v boulderingu. "Momentálně to bolí... Že to nevyšlo na medaili, je velké zklamání. Asi mám nějaké poučení do příště," řekl tehdy Ondra, který se chystá vylepšit olympijské skóre na příštích hrách za tři roky v Paříži.
